Výsledky hledání míst

Morový sloup ze 2. čtvrtiny 18. století. Vystavěn jako vděk za odvrácení moru. 7 metrů vysokému sloupu dominuje socha Panny Marie. Po stranách sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a bl. Jana Sarkandera.

Sloup zřízen 1681–5 jako poděkování za skončení moru 1680. Sochy od A. Kitzingera z Děčína, kamenická práce A. Walde, projekt G. Broggio. Na vrcholu Immaculata, na podstavci svatí Šebestián, Roch, Bartoloměj a Fr. Xaverský. Po 1990 důkladně opraven.

Barokní morový sloup z r. 1713. Na sloupu sochy ochránců proti moru sv. Karla Boromejského, Rocha a Ondřeje a sousoší Nejsvětější Trojice. Na postavci reliefy sv. Rozálie, Posl. pomazání a Pohřbívání mrtvého. Kolem sloupu balustráda s kovovou mříží.

Raně barokní morový sloup z r. 1678, postaven hrab. Sibyllou Lamboyovou na ochranu města před morem. V nárožích sochy světců: sv. Antonína, sv.Jana Nepomuckého, sv.Rocha, sv.Františka, sv. Šebestiána a sv. Ignáce, ve výklenku je socha sv. Rozálie.

Sloup z roku 1724 na litovelském náměstí od Václava Rendera, opraven v letech 1798, 1885 a na přelomu 20. a 21. století. Bohatá sochařská výzdoba ve stylu dynamického baroka.

Barokní morový sloup se sochou Panny Marie vytvořený r. 1715 sochařem Janem Sturmerem jako dík olomouckých a hranických měšťanů za ochranu před morem v l. 1713–14.

Netradiční morový sloup z roku 1715, vytvořen jako poděkování za odvrácení morové epidemie v letech 1711–14. Má nezvyklou formu prostých kamenných sloupkových božích muk s kovaným křížem na vrcholu.

Barokní morový sloup pochází z roku 1714, kdy byla v obci zažehnána morová rána. Na vrcholu sloupu je socha Piety. Podstavec sloupu je ozdoben sochami světců. Od roku 1958 patří sloup mezi chráněné kulturní památky ČR. Poslední opravou prošel sloup roku 2008 (rekonstrukce Piety).

Raně barokní sloup z roku 1681, postavený na paměť morové epidemie, která prošla Čechami rok předtím. Doplněn pozdějšími sochami svatých z let 1725–75. Stojí uprostřed hlavního rumburského Lužického náměstí.

Barokní sloup z l. 1689–92 od Agostina Brascha, se sochařskou výzdobou Antonio Laghiho. Sloup se sochou Imaculaty na vrcholu obklopují plastiky sv. Josefa, sv. Jakuba Většího, sv. Šebestiána a sv. Františka Xaverského.

Trojboký sloup v těžišti náměstí v Benešově nad Černou byl postaven roku 1726. Vrcholí sochou sv. Jana Nepomuckého, podstavec obklopují svatí Florián, Roch a Šebestián. Na bocích sloupu jsou reliéfy s výjevy ze života svatých.

Barokní morový mariánský sloup dali postavit vyškovští radní r. 1719 jako památník a poděkování za skončení morové epidemie (sochař Jan Christian Pröbstl). Mramor. oblakový sloup se sochou P. Marie doplňují sochy dalších 4 světců a samostatné sochy sv. Jana Nepomuckého (1754) a sv. Floriána (1771).

Sloup postavený jako poděkování za konec poslední morové epidemie v Čechách roku 1714. Bohatá sochařská výzdoba podstavce se sochami sv. Rosalie, Františka Xaverského, Rocha, Šebestiána, Barbory a Pavlíny vrcholí dvojsochou Panny Marie a sv. Karla Boromejského na vrcholu. Naposledy opraven 1943.

Rozměrné barokní sousoší z roku 1729 ve formě trojbokého sloupu, obklopeného sochami světců, dílo Johana Pursche. Spolu s nedalekým kostelem a zámkem vytváří dominanty rozlehlé chlumínské návsi. Obnoveno roku 1958. Absence protimorových patronů problematisuje literaturou udávaný účel jeho zřízení.

Morový sloup v Praze-Troji pochází ze 16. století a upomínal na blízké hroby obětí několika epidemií. Byl zachráněn po r. 1948 pracovníky zoologické zahrady.