Výsledky hledání míst

Panské sídlo uváděné jako hrad nebo tvrz po sobě v dějinách nezanechalo jedinou stopu, neznáme ani jeho skutečné jméno. Archeologické nálezy určují jeho život do 14. - 15. století. Tvoří jej část čtvercové budovy o straně cca 8 metrů.

Zříceniny areálu původně gotické tvrze postavené Casparem von Crakav na přelomu 14. a 15. stol. O století později tvrz rozšířena, ke konci 19. stol. přestavěna v novogotickém stylu. Zachovalý dýmník kuchyňského komína je zřejmě nejstarší ve Slezsku.

Raně gotický hrad založený pravděpodobně za vlády uherského krále Ondřeje II. První písemná zmínka pochází z roku 1262. Hrad sloužil k ochraně okolního území, roku 1591 byl zbořen a již nebyl obnoven. Dochovaly se pouze nepatrné zbytky zdiva a terénní relikty.

Nejvýše položený slovenský hrad (993m), symbol regionu. 1. zmínka r.1262. Po r.1340 správní centrum Liptova. Po r.1447 úmyslně pobořen, ale již po r.1454 opraven. Roku 1474 rozebrán až po základy. V l.1975-1987 zkoumán a zdivo zakonzervováno.

Zbytky hradeb a příkopu hradu jehož zakladatelem je uváděn Drslav, prefekt plzeňský. Hrad vznikl koncem 12. stol. a počátkem 15. stol. byl již opuštěn. Původní hrad nebyl nejspíše kamenný, protože zbytky zdiva jsou mladšího původu.

Hrad založen kolem r. 1422 katolíkem Zikmundem z Vartenberka na ochranu panství před protějším Žižkovým Kalichem. V 1. pol. 16. stol. zůstal opuštěn.

Pozůstatky hradu nad stejnojmenným městem. Hrad byl postaven na konci 13. stol., kdy patřil Mallorskému království a později království Aragonskému. V roce 1478 byl obléhán Francouzi, dobyt a rozbořen. Jeho pozůstatky byly odkryty archeologickým výzkumem.

Zřícenina hradu založeného Heřmanem z Litic zřejmě v letech 1367–77 na místě pravěkého sídliště. R. 1397 dobyt královským vojskem. Zanikl po čtyřměsíčním obléhání Habarta Maršíka z Hrádku a Lopaty husitskými vojsky v letech 1432–33.

Zříceniny hradu pánů z Lomnice z konce 13. st., první zmínka až r. 1360. V 15. st. Boskovicové, od r. 1596 Pernštejnové. Poč. 16. st. ještě obyvatelný. V r. 1560 se již prodával jako pustý. V areálu se dnes nachází památník obětem 2. sv. války.

Hrad z přelomu 13. a 14. stol. Prvními majiteli Jan a Hroch mladší z Maršovice, poté ho vlastnil Jan z Malovic. Hrad náležel k novohradskému panství. R. 1541 zpustl, dávno předtím opuštěn.

Mezi obyvateli hornického města Hrob se od poloviny 16. stol. šířilo luterství. S pomocí saských souvěrců si roku 1611 postavili kostelík. Jeho zboření 12. 12. 1617 bylo jednou ze záminek k povstání proti Habsburkům, kterým začala třicetiletá válka.

Malebná zřícenina renesanční tvrze Majkowských erbu Jelito z první poloviny 16. století s fortifikačními prvky. Dochována bašta, střepy zdiva a sklepy.

Tvrz vznikla asi v pol.13.st. Pravděpodobně za třicetileté války, asi roku 1639, tvrz zanikla. V letech 1822–1826 byl z rozvalin zdiva postaven zájezdní hostinec a klášterní budova s kaplí. V l.1980-1983 odhaleny základy tvrze a dvou kamenných věží.

R. 1372 vznikla ve vsi tvrz, která r. 1717 podlehla přestavbě na barokní zámek. V pol. 19. st. byl novogoticky upraven. Po r. 1945 byl využíván MNV pro kulturní účely. R. 1951 byla stavba jako zřícenina zbořena. Dnes zůstaly pouze zbytky zříceniny.

Zřícenina tvrze z 2. pol. 13. stol. R. 1318 se zmiňuje Beneš z Martinic. Po požáru na konci 14. stol. byla tvrz přestavěna a rozšířena, v držení rodu až do konce 15. stol. Poté připojena k panství Vrchotových Janovic a r. 1549 se uvádí pustá. V 19. stol. z velké části rozebrána na stavební materiál.