Llívia

Pohled na pozůstatky donjonu v SV nároží hradu. Na popředí je hluboký ve skále vylámaný příkop který dělil donjon od zbytku hradu.

© Pavel Semple, 08/2013

Hrad má téměř pravidelnou čtverhrannou dispozici s délkou stran přibližně 35 m. Ve všech čtyřech nárožích stály válcové věže. Podle české hradní terminologie se tak jedná o klasický "francouzský kastel". Vrchol hradního kopce je plochý, takže byl ve skále po celém obvodu hradu vylámán hluboký příkop. Vstup do hradu byl stejně jako dnes v jižní kurtině (hradbě mezi dvěma flankovacími věžemi), poblíž jihovýchodní věže. Uvnitř hradu stál především čtverhranný donjon v severovýchodním nároží. Ten se na své severní a východní straně přimykal k oběma kurtinám a vytvářel tak celek se severovýchodní nárožní věží. Donjon byl od zbylého vnitřního prostoru hradu oddělen svým vlastním příkopem na západní a jižní straně. Další stavby stály také podél východní, jižní a západní kurtiny. Nejstarší z nich z konce 13. stol. stála při východní kurtině hned vedle jihovýchodní nárožní věže a brány. Stavby podél jižní a západní kurtiny…  číst dále

První historická zmínka o Llívii je z roku 672, z doby Vizigotského království, kdy se Flavius Paulus vzbouřil proti králi Wambovi. Llívia sehrála při této události významnou roli. V krátké době Moorské nadvlády byla pevnost na vrcholu hory údajně centrem povstání proti emíru z Cordoby v roce 731. Archeologické výzkumy na vrcholu hory ale žádné velké objevy z tohoto období nepřinesly. Nejstarši nalezené stavby pochází z 9.-11. stol., kdy byla Cerdanya samostatným hrabstvím. Na sever od dnešního hradu stál v té době starší hrad, základy jehož dvou jižních válcových věží byly využity při výstavbě obou věží severních pozdějšího hradu. Linie hrabat z Cerdanye vymřela v roce 1117 a hrabství přešlo na knížata z Barcelony, pozdější aragonské krále. Dnešní hrad byl postaven na konci 13. stol. o kus dál na jih od původního hradu v prostoru původní městské zástavby. Hrad tehdy patřil Mallorskému království s centrem…  číst dále