Malebná zřícenina renesanční tvrze Majkowských erbu Jelito z první poloviny 16. století s fortifikačními prvky. Dochována bašta, střepy zdiva a sklepy.
Hlavní obrázek místa
celkový pohled od severovýchodu
© Pavel Zany Komárek 4.5. 2006
Z nejstaršího dřevohlinitého sídla se dochoval nevysoký pahorek uprostřed luk, na jehož temeni literatura předpokládá existenci dřevěné obytné věže. Mladší kamenné sídlo bylo postaveno z místního kamene a cihel a z větší části bylo zřejmě rozebráno při stavbě renesanční tvrze. Přesto byly údajně ještě v 19. století a před druhou světovou válkou patrné zbytky hradní věže. Návrší se zbytky hradu bylo údajně srovnáno se zemí německým wehrmachtem při budování obranné linie na řece Pilici v roce 1944. Renesanční tvrz je stavba poměrně složitého půdorysu a stavebního vývoje. Na starší opevněná síla upomíná silné zdivo a zejména nárožní bašta. Hlavní obytnou stavbou byla na západní straně nevelkého nádvoří mírně lichoběžná budova o rozměrech 13,5 x 15,5 m. K jeho severní stěně přiléhá hranolový rizalit se schodištěm. Vstupní brána byla umístěna v hranolové budově předstupující před východní stranu nádvoří. V patře nad průjezdem brány byla údajně kaple. Nejzajímavější a také nejlépe dochovanou stavbou tvrze je bašta či spíše věž přistavěná k severozápadnímu nároží obytné stavby. V duchu oblíbené polské tradice mění ve vyšších úrovních svůj půdorys a to dokonce dvakrát – v přízemí je válcová, v prvním patře devítiboká a ve druhém pětiboká. Pevnostní charakter objektu sugerují klíčové střílny v jeho zdech, ty jsou však pouze v obou spodních podlažích. Celkový pevnostní dojem kazí velká renesanční okna ve zřejmě obytném druhém patře věže a především skutečnost, že do věže se vchází portálem vedoucím k severu mimo areál tvrze. V pozdější stavební fázi zaplnila volný prostor při severní straně nádvoří podsklepená přízemní stavba neznámého účelu. V 17. století byla tři volná nároží obdélného sídla vzepřena mohutnými opěráky ze smíšeného zdiva. Dnes je tvrz již jen malebnou zříceninou, v plné výši se dochovala především nárožní věž, výrazný střep…  číst dále
Zany, 17.7. 2007
historie

přehled dějin

Nejstarší panské sídlo v osadě Majkowice ležící na levém břehu řeky Pilice postavili již na konci 13. století pravděpodobně příslušníci rodu Nagrodziců erbu Jelito. Toto raně středověké ještě dřevohlinité sídlo bylo nahrazeno kamenným hradem uváděným v pramenech jako castrum Surdega. V návaznosti na kronikáře Dlugosze bývá některými badateli považován za sídlo Floriána Szareho, jednoho z rytířů krále Vladislava Lokýtka. Tato spojitost však nebyla prokázána, pravděpodobnější je vznik sídla někdy v průběhu 14. či až 15. století. Před polovinou 16. století bylo již toto sídlo neobydleno a pravděpodobně i zničeno. Na jižním okraji obce proto Majkowští postavili novou renesanční tvrzí, kterou díky použití některých fortifikačních prvků část badatelů označují za hrad. Tyto prvky však mají spíše dekorativní funkci a proto bylo sídlo W. Pugetem trefně označeno za produkt nostalgie stavebníka ze středně zámožné šlechty a jeho snahy připodobnit tvrz…  číst dále

Zany, 17.7. 2007

Půdorys místa

schematický půdorys tvrze, A - obytná budova, B - schodišťový rizalit, C - brána, D - nádvoří, E - přízemní severní křídlo, F - bašta (věž)
© A. a R. Sypkowie: Zamki i warownie ziemi sandomierskiej, Wydawnictwo TRIO, Warszawa 2003
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Polsko, łódzkie,

Místa v okolí

 Bąkowa Góra
Základní informace místa
ID místa: 5478
Typ místa: tvrz
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 18.7.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama