
Lipovský hrad, známý také pod názvy Zámčisko, Jazvečia hora nebo Varhoška, je dnes již téměř zaniklou středověkou pevností, jejíž nepatrné pozůstatky se ukrývají v lesích západně od slovenské obce Lipovce, nedaleko Prešova. Hradní areál se nachází v nadmořské výšce přibližně 618 metrů a patří mezi méně známé historické památky oblasti Šariše.
Na rozdíl od mohutných zřícenin, které se tyčí nad okolní krajinou, je Lipovský hrad nenápadným místem, jehož návštěva připomíná spíše objevování zapomenuté historie. Z někdejšího opevněného sídla se dochovaly pouze skromné zbytky kamenného zdiva a terénní pozůstatky, které naznačují polohu původních staveb. Hradní vrch je z velké části porostlý lesem a jeho někdejší podobu si dnes návštěvník musí především představovat.
Přesto má toto místo své osobité kouzlo. Tiché lesní prostředí, skalnatý terén a vědomí dávné historie vytvářejí zajímavý cíl pro turisty, kteří rádi vyhledávají opuštěné hrady a méně navštěvovaná místa. V okolí se nacházejí také přírodní zajímavosti, zejména skalní útvar známý jako Mojžišov stĺp.
Jednalo se o raně gotickou stavbu, jejímž hlavním úkolem byla obrana okolního území. Díky své poloze na vyvýšeném místě mohl hrad poskytovat přehled o přilehlé krajině a sloužit jako opěrný bod při její ochraně. O dalších osudech hradu se dochovalo jen velmi málo spolehlivých zpráv. Nejsou dostatečně objasněny ani jednotlivé stavební etapy, rozsah původního opevnění či podoba obytných budov. Lokalita totiž dosud nebyla podrobena systematickému archeologickému výzkumu, který by mohl přinést přesnější poznatky o jejím vývoji. Podle dostupných údajů byl hrad zbořen v roce 1591 a již nikdy nebyl obnoven. Údaj o jeho zániku bývá spojován s válečnými konflikty, přesné okolnosti však zůstávají nejasné. Postupem času opuštěné zdivo chátralo, stavební materiál se rozpadal a někdejší pevnost téměř zmizela z povrchu země. Dnes Lipovský hrad připomíná jednu z mnoha drobných středověkých pevností, které kdysi tvořily součást obranného systému historického Šariše. Nejvhodnějším výchozím místem je silnice spojující obce Lipovce a Lačnov. Západně od Lipovců se u silnice nachází kříž, malý včelín a informační tabule projektu Prešovská hradná cesta. Odtud lze pokračovat směrem k zalesněnému hradnímu vrchu. K samotné zřícenině nevede oficiálně značená turistická trasa, proto je vhodné použít turistickou mapu nebo GPS navigaci. Vzhledem k nepatrným pozůstatkům stavby může být nalezení přesného místa hradu bez navigace obtížnější..
Přestože pocházela z prostých poměrů, její půvab a laskavá povaha si získaly jeho srdce. Mladík jí sliboval věčnou lásku a ujišťoval ji, že si ji jednoho dne vezme za ženu. Jejich štěstí však netrvalo dlouho. Hradní pán brzy podlehl naléhání svého okolí a rozhodl se oženit s bohatou šlechtičnou, která mu měla přinést majetek a společenské postavení. Na sliby dané Hance zapomněl, přestože dívka mezitím porodila jejich syna. Když nadešel den svatby, zaplnil se hrad vzácnými hosty a nádvořím se rozléhal veselý hlahol. Uprostřed slavnosti se však objevila Hanka s malým dítětem v náručí. Přišla připomenout hradnímu pánovi jeho dávný slib a ukázat mu syna, kterého z jejich lásky porodila. Místo očekávaného smíření ji však čekalo jen ponížení a odmítnutí. Zoufalá dívka, zlomená zradou milovaného muže, nedokázala svůj žal unést. Podle pověsti se v tu chvíli proměnila v kámen a zůstala stát jako němá připomínka nešťastné lásky a porušeného slibu. Tragická událost hluboce zasáhla i samotného hradního pána. Jeho svědomí mu nedopřávalo klidu, a proto nakonec Lipovský hrad opustil a již nikdy se do něj nevrátil. Lidé si příběh nešťastné Hanky vyprávěli po celé generace. Její osud má dodnes připomínat skalní útvar v okolí někdejšího hradu, v němž podle lidového podání zůstala dívka navždy zakletá. Pověst literárně zpracoval slovenský spisovatel Ján Domasta pod názvem *Nerovná láska na Lipovskom hrade*..