Výsledky hledání míst

Zřícenina gotického kostela, dokončeného ve 14. st. a barokně přestavěného (závěr, přístavba věže) v 17. st. Jeho založení je připisováno pivoňskému klášteru. Dochována věž s osmibokou barokní nástavbou, zříceniny lodi a presbytář s got. portálkem.

Kostel poprvé připomínán ve 13. stol. Založen jako gotický trojlodní s křížovou lodí. V l. 1722 –1729 byla provedena jeho přestavba za účasti Jana Santiniho. V r. 1993 blesk zničil jednu věžičku a vyžádal si následnou opravu celé věžní krytiny.

Zaniklý pozdně románský kostel, jehož základy byly znovuobjeveny v letech 2002–2004 při archeologickém výzkumu.

Zaniklý kostel sv. Mikuláše na místě kaple vystavěné na konci 13. století. Za baroka bylo přistavěno západní průčelí se dvěma věžemi. V letech 1645–48 hospic kapucínů. Za Josefa II. zrušen a zbořen r. 1869 či 1870.

Barokní kostel vznikl r. 1717 přístavbou k věži pův. kostela, postaveného pravděp. v 11. – 12. stol. / zmiňovaného r. 1346. V 17. stol. byl pův. kostel až na gotickou věž stržen a r. 1717 přistavěn nový. V 50. l. 20. stol. provedena nadstavba věže. R. 2011 rekonstrukce. Malířská výzdoba od J. Úprky.

Kostel z přelomu 12. a 13. stol. na ostrožně v ohybu řeky Kremže. Stojí v předhradí zaniklého hradu Senftenberg II. V 1. pol. 16. stol. opevněn hradbou. V 18. stol. barokní přestavba interiéru. Fresky od Martina Johanna Schmidta. Kamenná lávka spojuje kostel s hradním kopcem.

Románsko-gotický kostel ze 13. století přestavěný barokně v 18. století v centru obce Deštná. Jediný kostel zasvěcený sv. Ottonovi v České republice.

Rotunda kruhového půdorysu s apsidou postavena asi v 10. století a mnohokráte přestavována. Z původního raně románského zdiva dochována jen malá část. První písemná zmínka z roku 1266. Rotunda je pravděpodobně nejstarší stavbou v západních Čechách.

Původní kostel podhradního městečka se poprvé připomíná roku 1444. Shořel 6. 11. 1831, nahradila ho klasicistní stavba, vysvěcená 3. 8. 1845. Po dalším požáru 16. 4. 1893 obnovena v kombinaci klasicismu, novobaroka a secese, svěcení 27. 9. 1896.

Kostel sv. Petra a Pavla zmiňován ve 14. století. V 16. až 17. století byl farním kostelem na cebivského panství. V roce 1947 vyhořel a v roce 1950 byly zbytky kostelních zdí zcela zbořeny.

Trosky kostela ve Vísce pocházejí nejméně ze 14. století, nelze vyloučit starší původ. Po roce 1945 vyrabován, následně vyhořel po zásahu blesku. Dnes jen obvodové zdi. Kolem funkční hřbitov.

Původně hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla postaven v letech 1710-1719 za faráře Matěje Josefa Božka, rodáka z Příbora. Kolem kostela byly ambity a čtyři kaple. Jedna z kaplí se dochovala až do dnes a slouží jako knihovna.

Kostel pocházející z r. 1309, byl původně zasvěcen sv. Michaelu Archanděli. Zpustošen požárem v roce 1765. Roku 1854 rozebrán a budován nový chrám podle projektu arch. Jana Aulegha. Dokončen 1861.

Klasicistní kostel sv. Petra a Pavla postaven v l. 1801-2, rekonstruován v l. 2003-5. Obdélná stavba s trojbokým závěrem a hranolovou věží, loď zaklenuta pruskými klenbami, vnitřní zařízení původní klasicistní i současné.

Gotický kostelík ze 13. století uprostřed polí pod vesnicí Dolany byl za josefínských reforem zrušen a od té doby se měnil ve zříceninu. Kolem roku 2005 získal novou střechu.