Výsledky hledání míst

Bývalý klášter kartusiánů s kostelem sv. Antonína z poloviny 14. století. R. 1431 vypleněn husity, ale záhy obnoven. Klášter je spjat s působením lékaře a kněze Cypriána. 1792 klášter zrušen. Dnes národopisné a historické muzeum.

Ruiny kartuziánského kláštera Skála útočiště na Kláštorisku. Založen kolem r. 1299. Kostel sv. Jana Křitele vystavěn po r. 1305. 1436 přepaden a vypálen husity. Snaha o obnovu po r. 1454 nebyla úspěšná.

Zachovalý piaristický klášter s barokním kostelem sv. Stanislava z let 1642–48 dle projektu stavitele Pochsbergera. Kostel má cenný barokní interiér. Areál se nachází vně městských hradeb při bývalé Horní bráně.

V jádře gotický, později renesančně a barokně upravovaný kostel Nanebevzetí Panny Marie z konce 13. století. Současná podoba je po úpravách způsobených zemětřesením r. 1789. V interiéru cenné gotické nástěnné malby. Při kostele renesanční zvonice.

Barokní kostel ve frontě kežmarského Hradního náměstí vystavěný kolem r. 1654 řádem Paulínů. Po požáru v r. 1741 byl přestavěn do současné podoby.

Kostel Neposkvrněného Početí P. Marie v hrázděném neogotickém alpském vysokohorském slohu z roku 1888 podle projektu arch. G. Majunkeho. V r.1929 kostel poškozen a r.1932 snesena věž. R.1959 rekonstrukce a výstavba nové věže. Vitráže z let 1977-79.

Římsko-katolický farní kostel sv. Antonína Paduánského s got. jádrem ze 2. pol. 13. stol. Ve 14. stol. přestavěn. Další přestavba po pol. 15. století. Dvoulodní pseudogotická stavba se zbarokizovaným interiérem a cenným mobiliářem.

Původně pozdně románský kostel (1273), přestavěný goticky (1464), věž klasicistně upravená po požáru 1775. Nepříliš vydařená restaurace vnitřního zařízení 1968, oprava kostela na přelomu 20. a 21. století.

Původně gotický farní kostel z 13. stol. byl během staletí mnohokrát upravován. Dnes trojlodní převážně goticko-renesanční stavba s barokním interiérem. Kolem kostela je starý okrouhlý hřbitov a u vchodu stojí sousoší sv. Cyrila a Metoděje.

Kamenný pilón na nejvýchodnějším místě poválečného Československa - dnes trojmezí Ukrajiny, Polska a Slovenska. Kolem se rozprostírá prales Stužica a NP Poloniny, který zasahuje do všech zmíněných států.

V jádře renesanční barokní zámek rodu Grosserů ze 17. století ve středu obce. Obdélná patrová stavba s mansardovou střechou. Severní polovina zámku je ve velmi špatném technickém stavu.

Klasicistní zámek se starším jádrem ze 17. století v severní části obce. Nízká přízemní obdélná budova s částečně zazděnou arkádovou chodbou v jižním průčelí, postavenou kolem r. 1830.

Z velké části zachovalý systém městského opevnění skládajícího se z hlavní hradby, parkánové zdi a několika dochovaných hranolových a podkovovitých bašt. Hradby stavěny od konce 13. stol. do r. 1382. V pol 19. stol. zbořeny Dolní i Horní brána.

Zachovalé úseky městské hradby na jihozápadní, východní a částečně na severní straně města při hradu a dále hranolová hradební věž v jihovýchodním nároží hradeb a část barbakánu v západním sousedství hradu.

Zřícenina hradu, postav. patrně r. 1294 Ditrichem nebo Arnoldem ze Spíše. Ve 14. stol. v majetku Drugethů. V pol. 15. stol. obsazen bratříky Petra Aksamita z Ostrova, r. 1458 dobyt Imrichem Zápolským. V l. 1505–1857 v majetku Harváthů, v 16. stol. a r. 1830 přestavěn. R. 1856 vyhořel, poté zpustl.