Výsledky hledání míst

Původně dvojitý prstenec hradeb.Komplex goticko renesanční Dolní brány ze přelomu 15.a 16.st. Fortifikaci Dolní brány zvyšuje druhý hradební pás z poč.16. st. Hradby zpevněny dělovými baštami.

Sporé zbytky gotického opevnění ve východní části historického centra Plzně. Pocházejí z konce 13. století, několikrát byly upravovány. Přežily demolici většiny hradebního okruhu v polovině 19. století.

Kamenné hradby městského opevnění byly vybudovány v 15. stol. V rozích Masarykova náměstí byly tři městské brány – Brněnská, Olomoucká a Kroměřížská, které byly zbořeny v 1. pol. 19. stol. Východní linie hradeb byla dvojitá. Zachovala se jen část hradeb, např. 50 m úsek v ulici Pivovarské.

V 15. století vystavěno opevnění kolem kostela. Dodnes u kostela patrné jeho pozůstatky. Na západní a jižní straně ohrazení dochovány úseky hradebního opevnění. Zeď zpevněna sledem mohutných opěrných pilířů. Jediný doklad gotické městské fortifikace. Od r. 1964 památkově chráněno.

Dochované kamenné opevnění středověkého městečka, které navazovalo na hrad Rychmburk. Hradby měly pět kruhových bašt, bránu a branku. Vznik městského opevnění započal kolem roku 1500.

Královské město r. 1227 založil Přemysl Otakar I. a dal jej opevnit hradbami. Ty jsou připomínány r. 1237. Měly dva pásy zdi z lomového kamene, příkop, 2 hlavní brány a několik branek. V 15. a 16. stol. byly doplněny o bašty. U Malé branky je zazděna pozdně gotická poloplastika zvaná Kamenná panna.

Městské opevnění ve Vysokém Mýtě převážně ze 14. století se zachovalo v poměrně dlouhých úsecích na dvou stranách města. Zachovány zůstaly i dvě hradební věže. Kolem hradeb se nacházejí parky. V jedné z hradebních zdí jsou vsazeny pamětní desky.

Město nad brodem přes řeku Olšavu sloužilo od počátku jako pomezní pevnost na hranici Moravy a Uherska. Ve 13. století bylo opatřeno hradební zdí a čtyřmi branami. Zbytky zdi se dochovaly na jihu a severu, z městských bran se dochovala jediná, která dnes slouží jako vstup do Muzea J. A. Komenského.

Zbytky kamenných městských hradeb v královském městě Litovli. Povolení ke stavbě vydal 3. 2. 1327 král Jan Lucemburský. Délka činila asi 1300 m, před hradbami byl vodní příkop, mokřiny, četná ramena řeky Moravy a dva rybníky. Dochováno torzo v jižní části města a několik drobných artefaktů.

Městské opevnění pochází z 2. poloviny 13. století, od 14. století v podobě kamenných hradeb se dvěma branami. Hradby z větší části zbořeny v polovině 19. století, dochovány v malých úsecích, dnes částečně pohlcených novou zástavbou. Volně přístupné jsou až 4 m vysoké zbytky Jižní brany.

Opevnění pochází z poč. 16. stol. Původně tvořeno příkopem a vnější a vnitřní hradební zdí. V hradbách jedenáct bašt a městské brány. Opevnění zaniklo v 19. stol. Zachovány fragmenty zdí a tři bašty. Jedna bašta opravena.

Rozsáhlé sklepení vybudované v pískovci od r. 1596. Původně sloužilo k uschování zboží, potravin, zásob a listin. Dále využíváno i místním pivovarem. Za třicetileté války sloužilo jako útočiště pro vojáky, za 2. sv. války upravováno na protiletecký kryt. Od března 2011 kulturní památkou.

Městský dům, původně zvaný Záloženský, byl postaven na počátku minulého století v době národního obrození. Od roku 1909 je majetkem města Přerov.

Dům s věží, postavený na zbytku bývalého opevnění. Z hlavní části domu vystupuje bašta jako podnož. Dům má středověké jádro. Přestavba na poč. 19. stol. Trojosé průčelí věže členěno lizénami. Severovýchodní fasáda tvořena režnou kamennou hradební zdí. Kulturní památka od r. 1987.

Objekt je prvně zmiňován v r. 1598 jako Dvůr u okrouhlého kamene. V r. 1682 dala hraběnka Marie Anna Františka z Valdštejna svobodný dvůr přestavět na své reprezentativní přechodné sídlo. Ve 2. polovině 19. stol. proběhy klasicistní úpravy a objekt sloužil jako hotel. V l. 2018-2020 rekonstruován.