Výsledky hledání míst

Dřevěná rozhledna Máminka o výšce 33 m na vrcholu Krušné hory je volně přístupná od června 2015. Trojboký jehlan podle plánů arch. Martina Rajniše má ve výši 21 m okrouhlou vyhlídkovou plošinu, k níž vede 96 schodů. Poskytuje kruhový výhled od Šumavy přes Krušné hory s Klínovcem až k Ještědu.

Betonová socha mláděte mamuta v životní velikosti zvaná „Mamutík Tom“ byla instalována v r. 2000. Autorem je výtvarník Pavel Stejskal.

Památník s rozhlednou (12 m, 480 m n. m.), připomínající velké husitské shromáždění, zadal Okresní osvětový sbor v Jílovém (architekt Jansta). Slavnostně byl otevřen 5.7.1931. Později rozhledna pozapomenuta chátrala, r. 1998 byla provedena na popud obyvatel Sulic její oprava.

Empírová patrová budova z doby kolem pol. 19. stol. Jednopatrové stavení, patro roubené, omítané. Průčelí patrové, vzadu, vlivem svahu, přízemní. V přízemí dochované zbytky původního vybavení. Střecha valbová, původně šindelová. Mandl s bělidlem zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Betonový Mánesův most přes Vltavu byl vybudován v letech 1911-1916 a nahradil železnou Rudolfovu lávku pro pěší. Svůj název nese bez přerušení od r. 1920. Vede od Rudolfina ke stanici metra A Malostranská na Klárově.

Zámek stojí na místě tvrze (13. stol.), která byla krátce před r. 1600 přestavěna Jeronýmem Hrobčickým z Hrobčic na renesanční zámek. Po požáru r. 1712 barokně přestavěn, arch. T. Hafenecker. R. 1945 zámek zkonfiskován rodu Lažanských, poté zde bylo sídlo ředitelství Státních lesů a později muzeum.

Městská památková zóna Manětín chrání kromě významných solitérů (zámek, kostely) i maloměstskou barokní a pozdější zástavbu, doplněnou jedinečně zachovaným souborem více než 80 barokních soch a 32 kamenných váz v celém intravilánu městečka.

Jednokřídlý barokní lovecký zámeček hraběte Františka Josefa z Valdštejna z r. 1711 od stavitele Mikuláše Raimondiho. Dnes slouží objekt jako myslivna.

Manor house byl vystaven ve 2. pol. 19. století rodem Rothschildů jako účelový objekt při jižní bráně zámeckého parku. Sloužil k relaxaci majitelů, ale i jako strážní objekt při bráně k oboře Bažantnice. Vzorem budovy se staly venkovské anglické usedlosti.

První písemná zmínka o Manském dvoře pochází z roku 1242, kdy byl na dvoře uváděn Konrád z Hohenbergu. Během staletí se ze srtážního místa proměnil ve velkostatek. Jde o soustavu budov v chebském stylu.

Plátenickou manufakturu nechal někdy kolem poloviny 18. století vybudovat Jan Ludvík Harbuval Chamaré. Později se zde začaly vyrábět i jemné druhy plátna a tzv. tažné plátno, zvláště ubrusy a závoje. Za Jana Antonína Harbuvala Chamaré v 60. letech 18. století manufaktura upadla.

Manufakturu na výrobu keramiky založil v r. 1799 Josef Weiss za podpory Josefa Hilgartnera z Lilienbornu. Rozkvět začal až po r. 1816. Továrna proslula výrobou anglické kameniny tzv. westwoodu. R. 1882 byl provoz továrny ukončen a objekt sloužil k různým účelům. Dnes je kulturní památkou ČR.

Rozhledna Mařenka byla postavena na vrchu stejného jména r. 2012. Stavba z betonu, kamene, oceli a dřeva je vysoká 31 m, krytá vyhlídková plošina je ve výši 28 m. Je volně přístupná po modré značce od Dašovského mlýna u obce Štěměchy.

Dřevěná rozhledna s ocelovými prvky a schodištěm, která byla nazvána podle nedalekého poutního místa Mariánská hora, byla postavena v létě 2014. V červnu 2024 však musela být pro postižení jednoho z nosných sloupů hnilobou do odvolání uzavřena.

Jedna z nejnavštěvovanějších, asi nejznámějších a snad i nejkrásnějších vyhlídek v Českém Ráji. Otevírá pohled na Hruboskalsko, Kozákov, Trosky a zámek Hrubá Skála.