Výsledky hledání míst

Rozhledna (32 m, 450 m n. m.), postavena 1900–1901 na objednávku libereckých radních (architekt J. Schmeissner, stavitel A. Horn). Věž je součástí objektu s velkým společenským sálem a restaurací. V 50. letech 20 stol. uzavřena, v l. 1995–1998 velká rekonstrukce. Od r. 1998 opět přístupná.

Budova v neorenesančním stylu se secesními a moderními prvky byla postavena v roce 1922 jako místo konání nejrůznějších kulturních a společenských akcí. Nachází blízko autobusového nádraží u řeky Loučné.

Jednoduchý památník v lesích nad Bílovicemi nad Svitavou připomíná místo, kde brněnský spisovatel Rudolf Těsnohlídek se dvěma přáteli našel r. 1919 před Vánocemi u lesní cesty odložené děvčátko - Lidušku. Její jméno připomíná i rozhledna na vrcholu kopce nad ním.

Hrad Liebeneck se nacházel západně od Chebu nad pravým břehem Ohře. Doložen od 14. stol., opuštěn v 16. stol., později upraven na hospodářský objekt, který zničil požár r. 1845. Dochovány jen volně přístupné terénní relikty v podobě příkopu.

Liechtensteinova rozhledna (29,1 m, 436 m n. m.) byla postavena v l. 1902-03 (arch. E. Latzel) Moravskoslezským sudetským horským spolkem za fin. podpory knížete Liechtensteina. Poškozena na konci 2. sv. války, opravena r. 1947. Znovu opravována v 80. l. 20. stol. a na přelomu tisíciletí.

Objekt vzniklý scelením několika původně gotických domů v západní frontě horního Malostranského náměstí. Po bitvě na Bílé hoře je získal kníže Karel z Lichtenštejna, později sídlem různých vojenských i civilních úřadů. Krátkodobě majetkem Ledebourů.

Panské sídlo uváděné jako hrad nebo tvrz po sobě v dějinách nezanechalo jedinou stopu, neznáme ani jeho skutečné jméno. Archeologické nálezy určují jeho život do 14. - 15. století. Tvoří jej část čtvercové budovy o straně cca 8 metrů.

Původně vodní tvrz postavená snad až po r. 1377 na jejíž základech byl ve 30. letech 16. stol. postaven za Fulštejnských renesanční zámek, který byl za Sedlnických barokně upraven ve druhé polovině 17. stol. Okolo zámku park zasahující až do Polska.

Lípa velkolistá - Hadí královna byla vyhlášena památným stromem v roce 1998. Je to největší strom v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a širokém okolí, obvod kmene je přes 900 cm, výška 25 m, stáří asi 500 let.

Lípa na Lipce je významný památný strom, který tvoří vedle zámku výraznou dominantu vsi Lipka na Železnohorsku. Stáří stromu je odhadováno na 800 let. Svým věkem a rozměrem se řadí mezi 5 nejvzrostlejších lip malolistých v ČR. Z původních 3 mohutných kmenů se dochovaly pouze dva.

Torzo lípy u Spáleného mlýna, kde roku 1805 došlo k dohodě mezi Napoleonem a Františkem I. o ukončení války.

Památník v podobě mohyly byl postaven roku 1881 na památku bitvy u Lipan na návrší nedaleko stejnojmenné obce. Bitva se konala 30. 5. 1434 a její výsledek znamenal faktický konec husitských válek. V bitvě zahynul i kněz Prokop Holý.

Zaniklá tvrz, jejíž založení není písemně doloženo, ale podle nálezů z tvrziště to mohlo být zřejmě ve 14. století. Tvrz byla opuštěna ihned po připojení k Brumovu začátkem 15. století. Dnes louka s nepatrným, ale rozeznatelným vyvýšeným jádrem.

Tvrz byla prvně zmiňována r. 1303, kdy byl majitelem vladyka Prošík. V 15 stol. v držení mj. Kustošů ze Zubří, v pol. 16. stol. byla Janem Kustošem renesančně přestavěna. R. 1754 v majetku J. A. Auersperga jenž zadal další stavební úpravy. Po r. 1989 vrácena dědicům a prodána do soukr. vlastnictví.

Zaniklá tvrz. V písemných pramenech o ní není zmínka, ves Lipňany se zmiňuje r. 1366. Do r. 1455, kdy byla připojena ke Slavěticím, byla samostatným zbožím. Archeol. nálezy datují život na tvrzi do období 13.–1. pol. 14. stol. Vesnice byla opuštěna v l. 1493–1503 v důsledku česko-uherských válek.