Výsledky hledání míst

Původně zřejmě gotický kostel je v Pavlově doložen k roku 1365. Z té doby se zachovala spodní část věže. Dnešní podoba vznikla barokní přestavbou 1772–5. Součástí areálu fara s gotickými sklepy, rovněž barokně přestavěná.

Sýpka zřízená roku 1823 s použitím konstrukcí farního kostela na Podolci. Ten v letech 1255–1420 náležel johanitům, poté špitální. Vypálen 1631 císařskými, obnoven 1655, zrušen 1787. Součást městského dvora.

Kostel z let 1682–94, zřejmě s využitím starších konstrukcí. Jednolodní, s mohutnou věží v ose západního průčelí. Obklopen funkčním hřbitovem, východně od něj kaple Olivetské hory (1725), severně fara (1759). Dominanta širokého okolí.

Hřbitovní kostel sv. Víta byl vystavěn v l. 1681–82 italským stavitelem Antoniem de Alfierim. Nedaleko kostela se nachází kostnice, která sloužila jako krypta příslušníkům kolodějské větve rodu Vratislavů z Mirovic.

Původně gotický kostel v Útvině z první čtvrti 14. stol., připomínaný poprvé 1354 jako filiální k Přílezům. Fara od r. 1369, přestavba koncem 14. stol. Spolu s městečkem poškozen 1469, obnova po 1478. Barokní úprava 1706, obnova po požáru 1870.

Renesanční kostel sv. Víta z let 1556–1583, původně protestantský, od roku 1636 katolický. Upraven barokně. Byla zde umístěna vzácná gotická socha Madony (dnes v Alšově jihočeské galerii).

Mohutný novorománský kostel nahradil v Příchovicích v letech 1859–62 starší dřevěný, z něhož pochází část vnitřního zařízení. Výjimečně situovaná stavba dominuje jihovýchodnímu okraji Jizerských hor, uplatňuje se v řadě dálkových pohledů.

Jednolodní kostel, původem románský, patrně již z 2. poloviny 12. století. Románskou stavbu pozměnila gotická přestavba a barokní úpravy z 18. století. Z 18. století je i zvonice. Kostel má dominantní polohu na nepravidelné, zčásti zastavěné návsi.

Novorománský hřbitovní kostel sv. Víta z konce 19. století. Vybudován v místě staršího kostela románského původu zničeného požárem r. 1884. V sousedství historická dřevěná zvonice ze 16. stol.

Románsko-gotický kostel sv. Víta je jediný stavební pozůstatek městyse Zahrádka zatopeného vodami nádrže Švihov na Želivce. Kostel s barokními úpravami v péči NPÚ zpřístupňován příležitostně. Zachovány gotické nástěnné malby. Socha faráře Josefa Toufara připomíná jeho působení v letech 1940-1948.

Barokní kostel postaven v letech 1682 – 1684. Kostel jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem a s obdélníkovou sakristií. V západním průčelí hranolovitá věž s cibulovou bání. V kostele dvě kaple, Panny Marie a sv. Michala. Před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého.

Gotický kostel z poč. 14. stol., přestavěný barokně a neoslohově (Fr. Schmoranz, 1878) s obdélnou lodí, čtvercovým trojboce zakončeným presbytářem a hranolovou věží nad čtvercovou sakristií. Gotická klenba, portály, sedile a sanktuář, mobiliář barokní (kazatelna cca 1700) a novogotický (1893).

Zřejmě románský kostel poprvé zmíněný r. 1349. Několikrát přestavěn, dnešní vzhled barokní z 18. stol. poslední opravy 1999. Neorientovaná stavba s obdélnou plochostropou lodí, hranolovou věží v průčelí, odsazeným plochostropým půlkruhem zakončeným presbytářem. Nástropní malby podle kartonů M. Alše.

Dnešní barokní kostel sv. Víta v Dobřanech byl postaven v letech 1727 – 1734 na místě původního kostela z materiálu získaného z původní stavby. Kostel je naproti kostelu sv. Mikuláše při severozápadním okraji náměstí.

Farní kostel hlavního rožmberského sídelního města vznikal postupnou výstavbou ve 14. a 15. století se zřejmou snahou vyrovnat se svou výstavností pražské katedrále. Tuto snahu vyjadřuje i jeho zasvěcení a zřízení kaple sv. Václava.