Výsledky hledání míst

Kostel sv. Martina ve Věžné je působivě umístěná pozdně gotická stavba s robustní čtyřbokou věží. Je filiálním kostelem ve farnosti Rožná nad Pernštejnem s pravidelnými bohoslužbami a zároveň od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Farní kostel sv. Martina v Javorné (Gabhorn) byl postaven v 16. století v pozdně gotickém či renesančním slohu. Kostel byl jednolodní, obdélný, snad s trojboce uzavřeným presbytářem, za nímž byla sakristie s dřevěnou věží. V roce 1888 byl do základů zničen při požáru obce a nikdy nebyl obnoven.

Jednolodní stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem, hranolovou věží a sakristií. Je raně gotického původu (doložen k r. 1314) s netypickou dispozicí zvonice při stěně lodi. Raně gotický lomený portál. V presbytáři zbytky středověkých nástěnných maleb. Před kostelem kamenný kříž. Památkově chráněno.

Současný barokní římskokatolický farní kostel byl postaven na místě staršího chrámu v letech 1736-1739 podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Barokní fara byla dokončena ještě před zahájením přestavby kostela roku 1734.

Barokní farní kostel sv. Martina v Rovečném vznikl přestavbou starší svatyně v r. 1721. Je obklopen hřbitovem. Obci však dominuje evangelický kostel zbudovaný po vydání tolerančního patentu.

Kostel sv. Martina v Klenčí pod Čerchovem je barokní stavba z let 1737-1745 na místě starší, pozdně gotické stavby. Novou stavbu inicioval hrabě Filip Stadion. Přenesena do ní i tzv. Lomikarova hrobka z r. 1696. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Kousek za Prahou najdeme zachovalou románskou rotundu zasvěcenou sv. Martinu, kterou založil sv. Vojtěch po návratu z Říma.

Původně románský kostel přestavěný v 16. stol. goticky a koncem 18. barokně. Uchoval v sobě prvky všech tří slohů, upoutá výraznou věží se zachovalým dřevěným patrem.

Vrcholně gotický kostel, zmiňován již v r. 1320, související s tvrzí pánů ze Střímelic v těsném sousedství. Raně barokně přestavěn v r. 1623, do pozdně barokní podoby přestavěn ve 30. letech 18. stol.

Původně románský, několikrát rozšířený farní (děkanský) kostel. Současný vzhled je dán převážně barokní přestavbou z let 1716–17. Původně součást johanitské kurie, dodnes obklopen bývalým hřbitovem s kostnicí v severozápadním nároží.

Poprvé připomínán 1250, zřejmě původně románský vlastnický. Upraven goticky, roku 1421 poničen husity. Obnoven, po třicetileté válce prodloužen k západu, původní vícelodí bylo nahrazeno plochostropou lodí. Od poloviny 19. stol. do 50. let 20. stol. farní.

Původně gotický kostel ze 14. století, upravený po požáru roku 1592, byl s výjimkou západní věže nahrazen roku 1776 pozdně barokní novostavbou. Po roce 1945 chátrá, v posledních letech obnovena střešní krytina. Asi 100 m od něj mohutná raně barokní sýpka.

Pozdně gotický kostel v obci na nejzápadnějším hřbetu Českého středohoří. Postaven 1501, později upravován. Horní část věže znovupostavena 1720 dle projektu P. I. Bayera. V posledních letech opraven. V obci stávalo proboštství postoloprtského kláštera.

Původně gotický kostel v obci na jižním úbočí Českého středohoří. Barokně přestavěn v roce 1717. Jednolodní stavba s hranolovou západní věží a odsazeným, polygonálně uzavřeným presbytářem. Na jižním boku předsíň a sakristie. V současné době bez využití.

Kostel sv. Martina z poč. 15. stol. přestavěn r. 1642 ve zděný. 1664 poškozen nájezdem Turků. R. 1672 rozšířen Serényi a 1790–98 renovován. Pod jižní boční kaplí se nachází hrobka hrabat Serényiů.