Výsledky hledání míst

Kostel sv. Michaela archanděla gotického původu ze 14. stol. je jediným pozůstatkem vsi Lepějovice, která zanikla zčásti při budování rybníků v 16. stol. a definitivně při parcelaci dvorů na choltickém panství v 18. stol. Kostel na hřbitově přestavěný r. 1819 a opravený r. 1889 se nyní nevyužívá.

Kostel z r. 1862 byl postaven na základech gotického předchůdce ze 14. stol. Uvnitř čtyři náhrobky z 16. století. U kostela dvě cenné sochy sv. Valentýna a sv. Floriána.

Monumentální empírový kostel z let 1837–1844. Na jižní straně kostela je dřevěný misijní kříž. Před kostelem empírový kříž z roku 1825 s reliéfem Panny Marie Sedmibolestné s ornamentálně a architektonicky bohatě členěnou spodní kamennou sochařskou částí.

Původní farní kostel hrabišického města se připomíná poprvé roku 1384. Dnešní stavba vznikla po požáru roku 1567 (dokončena 1572), byla provedena ve slohu saské renesance. Úpravy po dalších požárech změnily vzhled stavby na barokní. V tomto slohu je provedena i většina vnitřního zařízení.

První zmínka o kostele sv. Michaela Archanděla je z r. 1222. Dříve stál na dnes již zaniklém hřbitově. U kostela stojí dřevěná barokní zvonička ze 17.st, se zvonem z r. 1482. Na okolním pozemku se z dřívějších dob zachovalo několik náhrobků. Nynější novorománský vzhled pochází z 2. poloviny 19. st.

Původně románský kostel byl zásadně přestavěn na halové trojlodí v letech 1348–80. Po roce 1636 klášterní (servité), při barokní přestavbě po roce 1769 zachována dolní části západní a jižní stěny. Zrušen 1786, od té doby utilitární využití, od 90. let 20. století zvrhlá presentace historie Prahy.

Pravoslavný (původně řeckokatolický) kostel sv. Michala postavený v 2. pol. 17. století ve vsi Medvědovce u Mukačeva na tehdejší Podkarpatské Rusi. Do Prahy byl přenesen v roce 1929. Celodřevěná roubená stavba bojkovského typu má tři věže s cibulovitými báněmi a střechu krytou šindelem.

Pozdně románský jednolodní kostelík ze 13. století, bezslohově upravený v polovině 19. stol. Kostelík má půlkruhovou apsidu a na západě hranolovou věž. Nástěnné malby provedl J. Heřman v roce 1855.

Kostel sv. Michala, původně evangelický, byl vystavěn v letech 1612-14. . Roku 1694 byl rozšířen a přestavěn v renesančním slohu. Další přestavby prodělal po roce 1852 a 1907. Cenný je převážně renesanční interiér kostela.

Hřbitovní kostelík z r. 1380, poničen za husitských válek, r. 1496 klatovskými měšťany znovu vystavěn. R 1632 byla přistavěna pohřební kaple, barokní přestavbou prošla loď kostela v letech 1736–40. Dodnes slouží příležitostně při smutečních obřadech.

Původně románská stavba s cenným pozdně got. presbyteriem se síťovou klenbou a hlavní lodí, jejíž raně barokní podoba pochází z doby klem r. 1642. Od r. 1624 patřil jezuitům. Vedle kostela zvonice z l. 1692–1852.

Barokní kostel sv. Michala vystavěn v roce 1770. Opraven roku 1851 a po požáru v roce 1854. Zařízení kostela je novobarokní.

Na místě staršího kostela vystavěn v letech 1580–90 nový kostel v pozdně renesančním stylu. Okolo kostela hřbitov, ohraničený kamennou ohradní zdí a kamenným přístupovým schodištěm.

Kostel sv. Michala v klasicistní podobě, kterou získal po přestavbě v letech 1793 – 1795. Jádro kostela je staršího data, o čemž svědčí jeho pozdně renesanční věž.

Částečně zachovalé terénní náznaky oválného areálu hřbitova a zaniklého kostela sv. Michala, vystavěného nejpozději do pol. 15. stol. V r. 1806 dřevěný kostel vyhořel a byl obnoven na jiném místě. Areál sloužil jako hřbitov až do pol. 19. století než byl přeměněn v sad.