Výsledky hledání míst

Nepatrné zbytky tvrze obdélníkového půdorysu na jižním cípu hradiště Dřevíč. Poprvé uváděna r. 1379 v majeteku kláštera klarisek v Panenském Týnci. Jako poslední majitel je uváděn r. 1522 Děpold z Lobkovic na Bílině, o jejím dalším osudu není zpráv.

Archeologická lokalita tvrze založené v polovině 13. stol. na nízkém ostrohu v jz. části jádra města. V této fázi zde vznikla zajímavá tavicí pec na zpracování zlata. Ve 3. čtvrt. 14. stol. zde postavena tvrz zeměpanského fojta. Zaniká kolem r.1406.

Tvrz byla postavena ve 14. stol. Majitelé se často střídali a tvrz jimi byla přestavována. Nyní je součástí expozice Muzea Kroměřížska- Lidové stavby Rymice a přístupná veřejnosti v rámci okružní prohlídky.

Kolem r. 1300 získává Šabinu Eckehard Nothaft. V r. 1309 klášter Waldsassen. Od poč.16. stol vlastní Šabinu Perglerové, pravděpodobně oni zde staví tvrz. V rozmezí l. 1551–1621 vlastní Šabinu rod Stolzů. V r. 1765 kupuje Šabinu František Václav hrabě Nostitz a tvrz prodělala barokní přestavbu.

Tvrz Šafránov byla kamenné stavení, původní renesanční jádro v 17., 18. a 19. st. upraveno a rozšířeno. Část o dvou podlažích se dvěma okenními osami měla střechu valbovou stejné výšky jako střecha mansardová. Stavba ze seznamu kulturních památek vyňata v roce 1985. Ve 20. stol. demolována.

Šamonická tvrz zanikla po kapitulaci opozičních stavů a následných konfiskacích r. 1547 se stala statkem. Zde hospodařil na zdejším dvoře Ludvík Lorecký z Lkouše, který byl svými poddanými pro nelidský útisk i se svými nezletilými syny zavražděn.

Tvrz prvně písemně připomínána r.1534. Za třicetileté války několikrát vypleněna, opravena až r.1643. R.1718 se stala sídlem hospodářské správy, nebyla udržována a r.1739 se uvádí jako zpustlá. Tehdy přestavěn na faru a takto sloužila až do r.1950.

Terénní pozůstatky se nacházejí na ostrožně téměř čtvercového tvaru o straně asi 30 m. Tvrz snad ze 13. stol. je písemně potvrzena roku 1406 za Oneše ze Šarov. Ve druhé polovině 16. stol. zpustla.

Zaniklé panské sídlo, ves a kostel jihozápadně od centra dnešní Tisé bylo postaveno zřejmě v polovině 16. století pro jednoho z příslušníků rozvětvené rodiny von Bünau. Zaniklo za třicetileté války, poslední zbytky roku 1888.

Tvrz byla postavena roku 1313 patrně Petrem z Šebíkova. Později byla prodána klášteru Plasskému. Kolem roku 1420 ji koupil Hynek ze Švamberka, který ji ale r. 1430 postoupil zpět klášteru. Tvrz zanikla kolem r. 1530.

První zmínka o tvrzi pochází z r. 1368, kdy majetek vlastnil Ješek, syn Jana z Boskovic. Postupně tvrz ztratila význam. V r. 1635 se uvádí již jako pustá. Později měl být na jejím místě vystavěn dvůr, jenž je dnes součástí areálu zemědělského družstva.

Tvrz stávala ve vsi na ostrově od 14. století. Sídlili zde drobní rytíři, v roce 1563 ji koupil Vilém z Rožmberka a nechal ji zbořit. V 19. století bylo tvrziště upraveno na obecní hřbitov. Kolem něho zůstal vodní příkop.

První zmínka je z r. 1318 z přídomku Bluda z Morašic a ze Sedlíštěk. Snad právě on postavil tvrz, z níž se dochovalo okrouhlé tvrziště obtékané vodním příkopem a nepatrné zbytky zdiva. Dnešní sýpka v místě tvrze je hodnotnou barokní budovou a je součástí veřejnosti nepřístupného hospodářského dvora.

Zbytky obvodových zdí tvrze, založené zřejmě před polovinou 16. století. V r. 1623 zkonfiskována Adamovi Mírkovi ze Solopysk. Od pol. 17. století po požáru pustla, pak byla přestavěna na špýchar. V r. 1986 byla zbořena.

Tvrziště v J části vsi na zahradě č.p.10. První zmínka o vsi je z r. 1386, kdy část patří Bohuňkovi Křepelkovi ze Sekeřic. Další část patřila do husitských válek klášteru na Zderaze, dále Voděradským ze Sekeřic. V r. 1518 Jan Litoborský z Chlumu prodává pustou tvrz, dvůr a ves Vilémovi z Pernštejna.