Výsledky hledání míst

Terénní zbytky malého dřevěného hradu v severní části pískovcového útvaru tzv. Šourkovy věže. Založen na přel. 13. a 14. st. Dochovala se nepřístupná do skály zasekaná cisterna, zbytky tesaného přístupu a kapsy po ukotvení trámů.

Zbytky zříceniny hradu pocházejí zřejmě z doby kolonizace, a to z poloviny 13. stol. Roku 1512 je již uváděn jako pustý. Zanikl zřejmě r. 1389 po dobytí nedalekého hradu Vícov. Zachovány jsou zbytky příkopu, valu a základy okrouhlé věže.

Skromné zbytky hradu založeného mezi rokem 1253 a 1278 jako součást trojhradí na řece Úpě. Zpustošen a vypálen husity 8. června 1427. Od té doby ve zříceninách.

Terénní pozůstatky menšího hradu z 13. století – mohlo jít o kolonizační opěrný bod, či drobnější objekt z počátku éry stavby šlechtických sídel. Dodnes se zachovaly příkopy a valy.

Reliéfní stopy hradu, jenž se výslovně uvádí v roce 1353, kdy byl v rukou Matěje z Hrádku. V roce 1490 se za Mikuláše z Hobzí uvádí jako pustý, ale někdy před rokem 1585, kdy jej vlastnil Arnošt Zahrádecký, bylo sídlo přestavěno a obnoveno. Zanikl patrně v třicetileté válce.

Hrad zal. před r. 1241 Zdeslavem z Divišova. Ve 14. stol. přestavován. R. 1467 dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad, obnoven a v pol. 16. stol. přestavěn. Významné úpravy v 18. stol., ve stol. 19. a 20. menší úpravy. Zdeslavovi potomci hrad drží doposud.

Téměř zaniklý hrad Chábory založený kolonizační činností pány z Dobrušky snad v 13. století. Dochované písemné prameny jej zmiňují až roku 1571 již jako pustý. Hrad byl téměř celý stráven lomem.

Hrad z 12. stol. s dochovanou mohutnou Černou věží a pozoruhodnou patrovou, tzv. dvojitou kaplí. Poškozen za třicetileté a za prusko-rakouské války. Byl bombardován, zapálen a od roku 1743 je zříceninou.

Hrad byl rozbořen a vypálen r. 1352 výpravou Karla IV., který tak zasáhl proti Rožmberkům, kteří narušovali mír spory s rakouskými velmoži a pány z Landštejna. Není jisté, s kterým z bezejmenných hradů v oblasti lze tuto zprávu spojit.

Zcela zaniklý dřevěný hrad z 13. stol. pánů z Chlumu na místě starého hradiště osídleného ještě před příchodem slovanů. Koncem 14. stol. získali hrad Vartenberkové. Zanikl pravděpodobně za husitských válek .

Hrad, kolébka mocného rodu Slavatů z Chlumu, byl založen na hradišti vladykou Blehem z Chlumu po r. 1276, rozšířen byl v 15. st., zničen za třicetileté války. Z rozsáhlého hradu dnes zbylo torzo paláce a trojice sklepních klenutých místností.

Hrad z konce 13. století byl poprvé zmíněn až r. 1408 za Heralta z Kunštátu. Rozbořen byl za česko-uherských válek koncem 70. let 15. st. Dnes dochován oválný pahorek jádra s dvojnásobnými valy a příkopy a obdélné předhradí.

Dnes již zaniklý vodní hrad byl zřejmě založen v 15. st. Byl obehnán dvojím valem. Za vlády Pernštejnů byly vybudovány velké zemní bašty, za třicetileté války byl hrad zničen. Po r. 1745 hrad vyhořel, poslední zbytky valů byly rozvezeny v r. 1956.

Původně gotický hrad byl postaven v 60. l. 13. stol. Přemyslem Otakarem II. Po požáru r. 1592 ponechán chátrání. V l. 1726-27 přestavěn na solnici. Později sídlem městského úřadu, školy, knihovny a od r. 1931 muzea, které postupně zabralo celou budovu. Rekonstrukce v l. 1992-1998.

Rozsáhlá zřícenina hradu založeného po roce 1262 Benešem z Choustníka. Oldřich z Rožmberka hrad okolo roku 1430 přestavěl a v majetku jeho rodu se nacházel až do roku 1579. Již roku 1614 je uváděn jako pustý.