Výsledky hledání míst

Románsko-gotický kostel sv. Lukáše ve Svárově je zmiňován již r. 1249 a přes barokní úpravy jsou v něm dochovány románské i gotické prvky původní stavby. Památný je i okolní hřbitov gotického založení, jehož kruhová zeď je také chráněnou památkou.

Původně anglikánský kostel pro potřeby anglosaských návštěvníků Karlových Varů, od r. 1947 metodistický. Cihlový jednolodní kostel s příčnou lodí, dřevěnou kopulí s věží nad křížením a vícebokým závěrem byl postaven ve stylu romantické anglické gotiky v l. 1876–77 podle projektu Josefa Mothese.

Barokní kostel sv. Maří Magdalény z 18. stol., postaven na místě staršího gotického. Ten se jako farní připomíná již před r. 1362. Oltář z 18. století od sochaře J. Hartmanna, varhany z r. 1729, barokní křtitelnice, obrazy křížové cesty z první pol.18. století.

Barokní podélný orientovaný kostel s trojbokým závěrem postaven po roce 1662. Po pol. 18. st. přistavěny boční kaple a kruchta, koncem 19. st. nový hlavní oltář. Přestavěn r. 1926, koncem 2. sv. války silně poškozen, poslední úpravy koncem 20. stol.

Gotický kostel, postavený poč. 15. stol. pravděpodobně Šárovci ze Šárova. R. 1614 nechal Jan Rudolf Trčka kostel stavebně upravit. R. 1736 byla přistavěna kostelní předsíň. V oknech se částečně zachovaly malované znaky Trčků z r. 1614. V kostele je zajímavá zděná kazatelna či gotický dřevěný sloup.

Původně protestantský kostel, postaven ve stylu severské renesance v letech 1611–12. V roce 1659 vyhořel, v následujícím roce byl obnoven a rozšířen. Roku 1741 byla k presbytáři přistavena kaple sv. Anny. Oltářní obraz z r. 1768 od Jana Kryštofa Handkeho, fresky z roku 1746 od Ignáce Oderlického.

Kostel pochází z pol. 13. stol., původní zdivo dochováno v západní zdi lodi. V 16. stol. přistavěna věž. R. 1723 byl přestavěn. Po požáru r. 1763 je až do r. 1765 opuštěn. Znovu přestavěn v 19. i 20. stol. Zařízení převážně novobarokní z 19. stol.

Barokní jednolodní kostel z počátku 18. století, který nechali postavit valdičtí kartuziáni stavitelem V. Heldtem, úpravován byl v roce 1893. Stojí osamoceně na plochém kopci uprostřed louky na půl cesty mezi Stupnou a Peckou.

Kostel z roku 1789 v severozápadním rohu náměstí. Jednolodní stavba orientovaná k severu, v ose hlavního (jižního) průčelí hranolová věž, po stranách presbytáře čtvercové kaple. Kolem bývalý hřbitov, ohrazený kamennou balustrádou. Východně barokní fara.

Barokní kostel postavený v 1728–37 na místě staršího předchůdce stavitelem Františkem Jedličkou podle projektu Tomáše Haffeneckera. Spodní část věže gotická, zvýšena 1860 Františkem Schmoranzem. Opravy 1924, 1935 a na konci 20. století.

První zmínka o kostele v Arnolticích pochází z roku 1404, pravděpodobně je nejméně o 100 let starší. Z původní stavby se dochovala spodní část věže a nejzápadnější část lodi, zbytek vznikl v letech 1738–39. Poslední velká oprava 1894.

Kostel na levém břehu Smědé je pravděpodobně nejstarší dochovanou svatyní na území města Frýdlant. Předpokládá se, že k němu se vztahuje zmínka z roku 1316. Z původní stavby se zřejmě dochovala spodní část zdí lodi, presbytář pochází buď z 15. nebo 16. století, současný vzhled z počátku 18. století.

Jednolodní barokní kostel sv. Maří Magdalény. Prvně kostel dřevěný z r. 1548, poté kostel kamenný z r. 1673. Dnešní podoba z l. 1731–46. Uvnitř oltářní obraz patronky, sochy sv. Víta a Jeronýma, boční oltáře a kazatelna, které pocházejí z r. 1740. Před kostelem stojí hřbitovní brána z téhož roku.

Původní kostel pochází z roku 1381. Od základů byl přestavěn barokně r. 1750. Novoromantickou přestavbou kostel prošel r. 1859. Kostel je orientovaná podélná jednolodní stavba z režných kamenných kvádrů s odsazeným polygonálním závěrem a hranolovou věží v západním průčelí.

Současný kostel v Bílenci nahradil roku 1751 starší stavbu, připomínanou poprvé roku 1352 a poškozenou Švédy za třicetileté války. Po roce 1945 zpustl a zchátral, po roce 1990 byl několikrát vykraden.