Výsledky hledání míst

Gotický (podle místních románský) kostel kolem pol. 18. století přestavěn barokně. Jednolodní podélná stavba s trojbokým závěrem, sakristií na severu a předsíní na jihu. Součást areálu se hřbitovem, dřevěnou zvonicí ze 17. století a márnicí.

Farní kostel sv. Kateřiny stojí západně od náměstí ve Velvarech. Původní stavba ze 14. století několikrát upravovaná (15.–18. století), počátkem 20. století regotisován. Severně od něj stojí polozděná zvonice ze 16. století.

Kostel založen nejspíše ve 2. pol. 14. stol., pozdně gotické kněžiště je ze 2. pol. 15. stol. a trojlodí, portály a kruchta z 1. pol. 16. stol. od J. Hanzara. Později opravován po požárech.

Hřbitovní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské pochází z poloviny 14. st. Úpravy provedeny v 18. st. a následně ve st. 19. Tehdy získal svou dnešní podobu. V r. 1998 zahájeny opravy chátrajícího kostela.

Farní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Horní Rovni byl postaven v barokním slohu v letech 1697-1699 na místě staršího dřevěného podle plánů italského stavitele Jana Conacrase, působícího v Chrudimi. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Památkově chráněn od r. 1958.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské postaven Léta Páně 1740 na místě gotické kaple pro odvrácení moru a v r. 1791 opatřen pevnou čtyřbokou věží. Na výzdobě jednolodního raně barokního farního chrámu se podílel známý barokní sochař Ignác Legelacher.

Pozdně barokní kostel ve Vranové Lhotě byl postaven v letech 1788 - 1792 v místě starší barokní kaple, ze které se zachoval pouze vzácný oltář. Kostel byl v r. 1999 zrekonstruován.

Klasicistní stavba z roku 1789 s obdélnou lodí, odsazeným trojboce zakončeným závěrem s osově navazující čtyřbokou sakristii a hranolovou věží v průčelí. Mobiliář převážně klasicistní. Ve zdi hřbitova empírové náhrobky z roku 1825, u vstupu kaple Panny Marie Lurdské z r. 1938.

Barokní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské nahradil starou gotickou stavbu. Byl vybudován r. 1780 podle plánů V. Vyčichla. V r. 1823 byla nově postavena věž zničená požárem. Jednolodní stavba je zakončena polokruhovým kněžištěm, při jižní stěně sakristie. Vybavení pochází z 18. a 19. století.

Velký kostel výrazně saského architektonického výrazu vznikl jako výsledek stavební činnosti od poloviny 16. do konce 19. století. Poválečnou devastaci se snaží napravit aktivity sdružení občanů Dolního Podluží i sousedního Jiřetína pod Jedlovou.

Gotický kostel (c1270-1285) upravený renesančně r. 1599 a v letech 1777–1787 barokně. Vybavení pochází většinou z 19. století, dochovala se zde gotická křtitelnice. Jednolodní kostel s obdélnou lodí, přibližně čtvercovým presbytářem zaklenutým křížovou žebrovou klenbou a osovou čtvercovou sakristií.

Původně raně gotický kostel postaven ve Vidnavě snad na přelomu 60. a 70. let 13. stol. Přestavby ve 14. a 16. stol., zásadní změny zejména interiéru v 18. stol. (kruchty v lodi). Novorománská úprava 1883–4. Kostel obklopuje bývalý hřbitov.

Kostel sloužil potřebám původní obce (dnes Stará Ves). Před rokem 1354 u něj Heník z Valdštejna založil město Vysoké nad Jizerou. Dnešní stavba barokní z let 1725–41, upravená po požárech v 19. století.

Původně renesanční luterský kostel z roku 1599 byl v letech 1727–28 s výjimkou věže nahrazen barokní novostavbou. Další úpravy v 19. století (1856–59, 1873). Bohaté barokní vnitřní zařízení, částečně přenesené ze starého kostela.

Kostel je postaven v románském slohu, vedle něj je hřbitov, na němž byly odkryty hroby z doby raného křesťanství. Zvonice pochází z r. 1858 stejně jako socha sv. Ludmily od Josefa Maxe. Při opravě r. 1929 byl ze střechy odstraněn kamenný kříž, který byl zazděn do zdi hřbitůvku.