Výsledky hledání míst

Gotický kostel byl stavěn od r. 1243, před r. 1256 vyhořel, po opravě vysvěcen r. 1257, ač dokončován ještě řadu let - poč. 14. stol. dostavěna severní věž, v 2. pol. 14. stol. pilíře trojlodí (zaklenuto), poč. 15. stol. jižní věž. R. 1702 přistavěna marián. kaple. 1898-1906 kostel novogot. upraven.

Počátky kostela sv. Jakuba Většího sahají do 14.století. Od roku 1502 se na stavbách podílel také architekrt A.Pilgram. 1592 byla zastřešena kostelní věž. Stojí na starších románských základech, odkrytých také při nedávných úpravách jeho okolí, kdy bylo nalezeno i několik koster.

První zpráva o kostele sv.Jakuba Většího je z r.1582. Původně byl zasvěcen sv.Mikulášovi. Renesančně-barokní podoba s gotickými prvky je dílem přestaveb a živelních katastrof. Dnes je po rekonstrukci a nová, bíločervená fasáda je v noci osvětlena. Areál je obklopen sochami ze zrušených částí Místku.

Kostel v Kounicích doložen jako farní r. 1352. Roku 1769 byla věž snížena o jedno patro. Gotická loď kostela r. 1834 stržena. V letech 1834–1836 vystavěna nová loď v novorománském slohu.

Původní laický kostel cisterciáckého kláštera ve Zbraslavi byl postaven spolu s celým komplexem na přelomu 13. a 14. století. Po zániku klášterního chrámu za husitských válek sloužil obnovené komunitě do jejího definitivního zániku 1785, díky tomu v 17. století barokně upraven. Dnes farní.

Barokní kostel, původně gotický (13. stol.), přestavěn v pozdně barokním stylu v l. 1730-34, přestavbu zadal Jan Arnošt Václav z Goltze, architektem byl zřejmě Václav Špaček. Interiér s bohatou sochařskou i malířskou výzdobou. V 2. pol. 20. stol. rekonstrukce kostela (objeveny fresky ze 14. stol.).

Kostel zřejmě z počátku 12. stol. byl v letech 1771-1773 přestavěn v pozdně barokním slohu. Fresky a oltářní obrazy zhotovil Franz Zoller. V 18. stol. byla postavena také mohutná pozdně barokní fara. Kostel s farou a hospodářskou přístavbou patří mezi kulturní památky ČR.

Kostel sv. Jakuba Většího doložen jako gotický v pol. 14. stol., zásadně přestavěn barokně v letech 1707-1710 zásluhou J. A. Michny z Vacínova a jeho španělské manželky. Z vybavení vyniká hlavní oltář v podobě jeskyně podle vzoru z Compostelly a kazatelna ve tvaru otevřené velrybí tlamy.

Původně raně gotický kostel, poškozený v r. 1560. Přestavován a zvětšen v 18. stol. a dále koncem 18. a zač. 20. století. Kostel je zachovalý. Přístupný příležitostně.

Gotický, možná již románský kostel byl přestavěn renesančně, po požáru r. 1740 opraven barokně. Jednolodní orientovaná stavba s pravoúhlým závěrem a sakristií od jihu, V západním průčelí hranolová vstupní věž. Vybavení kostela pochází z konce 18. a počátku 19. stol., náhrobníky renesanční.

Farní kostel se připomíná r. 1350. R. 1744 zbořen a nákladem hraběnky Kinské postaven nový barokní kostel – jednolodní neorientovaná stavba s hranolovou věží v průčelí, půlkruhem zakončeným závěrem se sakristií a oratoří po stranách. R. 1856 vyhořel, obnoven r. 1858. Mobiliář převážně rokokový.

Kostel sv. Jakuba Většího připomínán jako gotická stavba r. 1350, rozšířen a významně barokně upraven r. 1764. Z pův. stavby zachován presbytář, při zachování gotických prvků dostavěna barokní loď a hranolová věž s jehlancovou střechou v západním průčelí. Nyní filiální kostel farnosti Zbiroh.

Barokní kostel sv. Jakuba Většího postaven v letech 1723-1725 jako náhrada zbořené gotické stavby doložené r. 1350, stavebník kníže Jan Trautson. Dvě plánované věže nerealizovány, na zvonici a hřbitovní bránu upravena starší věž. Areál po r. 1750 doplněn o faru a křížovou cestu. Opravován r. 1880.

Gotický kostel sv. Jakuba Většího doložen od r. 1350, podle některých pramenů již románského původu. Asi v 16. stol. přistavěna věž, poté průběžně kostel upravován až do konce 19. stol. Současná podoba od zásadní novogotické přestavby v letech 1877-1880. Na konci r. 2003 přestal být kostel farním.

Kostel sv. Jakuba Většího v Městečku prvně doložen r. 1352. Po poškození ve třicetileté válce opraven r. 1696 a barokně přestavěn do současné podoby v letech 1731-1733. Opravován v letech 1858, 1902 a 1995, zařízení vesměs barokní. Nyní filiální ve farnosti Zbečno, ale k bohoslužbám nepoužíván.