Výsledky hledání míst

Barokní filiální kostel sv. Isidora vznikl v letech 1739-1741 rozšiřující přestavbou starší kaple. K přestavbě velmi přispěl tehdejší farář Jakub Hlávka a následující Franz von Tannenberg. Kostel je nazýván zimní, protože se v něm dříve mše sloužily pouze v zimě.

Pozdně barokní kostel sv. Isidora v Děpolticích nahradil roku 1805 starší kapli. Západní průčelí lodi a věže bylo dodatečně obloženo šindelem. Kostel je filiálním ve farnosti Nýrsko bez pravidelných bohoslužeb a od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Isidora v Nových Losinách je klasicistní, původně barokní stavba z let 1819-1821, která vznikla přestavbou kaple z let 1711-1714. Jde o jednolodní kostel s vysokou věží, zasazený do údolní krajiny Jeseníků.

Původně dřevěný kostelík. Později byl postaven kamenný kostel sv. Isidora, u něj zřízena fara. V poslední čtvrtině 19. století vybudován kostel nový. Orientovaná obdélná stavba je na východní straně zakončená hranolovou věží, vstup předsálím na západě.

Klasicistní farní kostel byl založen v r. 1787 na náklady Náboženského fondu Josefa II. v blízkosti lokálie z r. 1785. V říjnu r. 1788 dokončen a vysvěcen knížecím biskupským komisařem Ignazem Kunzlerem. Dne 26. června 1885 lokálie povýšena na farnost. Od r. 1958 je kostel kulturní památkou.

Jednolodní stavba obdélníkového půdorysu s odsazenou apsidou z roku 1682. Na sedlové střeše je hranolový sanktusník s oplechovanou cibulí. V bočních zdech v západní části lodi jsou sdružená obdélná okna s kamenným ostěním.

Děkanský římsko-katolický kostel postaven v letech 1534-1540 jako první protestantský chrám. Z větší části zničen při požáru roku 1873, obnoven podle návrhů architekta Josefa Mockera. Před kostelem „Křížová cesta ke svobodě“.

Kostel sv. Jakuba byl vystavěn kolem r. 1200. Stále má základní znaky románského kostela. Původně byl kostelem farním. V kapli sv. Jana Křtitele zavěšen zvon, pocházející z kláštera Svaté Pole, zničeného v 15. stol.

Arciděkanský chrám, dominanta Kutné Hory, jehož stavbu začala kolem roku 1330 sedlecká stavební huť a v druhé polovině 14. století ve stavbě pokračovala parléřovská stavební huť. Byl upraven v renesanci a baroku, zachoval si však převážně gotický vzhled.

Gotický kostel ze 14. st., přestavěn r. 1530, po požáru (1670) obnoven. Jednolodní kostel s obdélným, trojboce zakonč. závěrem (hvězd. klenba) a oválnou sakristií. V průčelí hranolová věž s kopií sedlového portálu, další portál v S stěně lodi.

V jádře renesanční kostel sv. Jakuba vystavěný r. 1562. Předcházela mu starší dřevěná stavba. V r. 1714 přestavěn do dnešní barokní podoby. Kolem kostela kruhový areál hřbitova obehnaný zdí.

Původně opevněný gotický kostel založen před r. 1348, upraven roku 1642, poslední úpravy kolem roku 1856.

Vypleněný kostel nejistého stáří i stavebního vývoje v dominantní poloze nad hrobčickou kotlinou v západní části Českého středohoří. Jednolodní stavba s hranolovou věží má podobu z poslední přestavby na konci 19. století. Kolem zpustlý hřbitov.

Původně gotický hřbitovní kostel, po požáru v r. 1711 obnoven v l. 1772–1779 do dnešní barokní podoby. Zařízení rokokové. Před kostelem malé lapidárium.

Gotický kostel sv. Jakuba a Filipa na vrchu Chvojně z poloviny 13. století. Kostel je jediný pozůstatek někdejší vesnice. Na dohled od Konopiště.