Výsledky hledání míst

Původně gotický chrám ze 3. čtvrtiny 14. stol (jeho presbytář je sakristií dnešního kostela). Současná podoba je renesančně-gotická z r. 1587.Oltář od Ignáce Platzera, varhany z r. 1587 jsou nejstarší dochované varhany v českých zemích.

Hřbitovní kostel na hřbitově z r. 1549, původně morovém. Vysvěcen r. 1555. V 17. stol. přestavěn. Hřbitov používán do r. 1945. Dochoval se na něm cenný soubor kovaných a litinových křížů.

Původně evangelický hřbitovní kostel z roku 1588, přestavován v letech 1605, 1718, 1765. Od rekatolisace sloužil také jako poutní. V 70. letech 20. století upraven na smuteční síň, od počátku 90. let se obnovuje poutní tradice.

Hřbitovní kostel na okraji jihozápadní části Kutné Hory. Postaven počátkem 15. století, opraven 1488–1502 (doplněn presbytář). Vyhořel 1817, restaurován L. Láblerem 1896–98. Významná stavba václavského období české gotiky.

Kostelík postavený na pohanském božišti po příchodu křesťansví. Na místě stával raně gotický kostel doložený v r. 1357. Dnešní podoba po barokních úpravách v 19. století.

Původně gotický kostel, podle nedoložených údajů, pochází z roku 1384, přesný rok stavby však není znám. Na konci 16. stol. renesančně přestavěn. Vedle kostela se nachází budova fary, která je v současné době již značně zchátralá.

Raně gotický špitální kostelík Nejsvětější Trojice ve Šternberku. První zmínka o kostelu pochází z 3. února 1376 z listiny, kterou vydal olomoucký biskup Jan ze Středy v Kroměříži.

První kostel, románský, později goticky přestavěný, byl postaven r.1237. Při stavbě nového kostela přestavěn na faru. Současný chrám Nejsvětější Trojice postaven v l.1750–57. I přes pozdější opravy, jeho podoba z doby výstavby zůstala nezměněna.

Strannou těžce poškodil sesuv půdy r. 1820. V rámci její obnovy nahradil r. 1845 původní kostel, připomínaný prvně r. 1361, nový empírový objekt. Po r. 1945 byl opuštěn, prošel dlouhodobou opravou.

Raně barokní farní kostel postavený 1665–70 v návaznosti na zámek. Projekt C. Lurago, stavba Rossi de Luca. Pod presbytářem a severozápadně od něj thunovská hrobka s porcelánovým rodokmenem. Kostel i hrobka přístupné v rámci prohlídky zámku.

Původně protestantská motlitebna z let 1600–1605, vystavěn Kryštofem Maušvicem z Armenruhe. V interiéru manýristická výmalba, ne zcela odkrytá. Pod presbytářem hrobka, kde jsou pochováni členové rodů Nostitz-Rienek.

Pozdně barokní kostel z l. 1790–92, postavený na místě dřevěné kaple z r. 1787. Zařízení ve stylu lidového baroka a klasicismu.

Kostel z doby po roce 1300, 1498 přestavěn na hradní kapli, obnoven v roce 1786. Restaurován v roce 1907 a na počátku 21. století.

Goticko-renesanční hřbitovní kostel z roku 1609. Úpravy v 18. stol. (přistavěny sakristie, oratoř, kaple sv. Rozálie v západním průčelí) a 1872 (klenba presbytáře podtažena cihlovými žebry, zvýšení věže). Po roce 2000 postupná oprava, dnes pravoslavný.

Současný kostel Nejsvětější Trojice pochází z roku 1776. V průčelí kostela vyzdvižena hranolovitá věž. Vchod do kostela podvěžím. Zařízení kostela je převážně rokokové.