Turistické cíle v okolí obce Teplice-Trnovany

Vyhledání a výpis turistických míst podle krajů a okresů. Chcete-li získat výpis míst v okolí některé obce, můžete v levém menu hledat podle části názvu obce nebo přímým výběrem kraje a poté okresu.

Na úvod výběru kraje
Hledání měst a obcí
Hledání obcí podle klíčového slova.


Seznam míst ve vabrané obci

Ústecký kraj,  Teplice  (TP)
Nalezeno celkem 255 záznamů, 1 / 22 stran, vyhledáno za 0.03 sec
 barokní most přes Bílinu
most, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Stadice
Kamenný barokní klenbový most byl postaven pravděpodobně na konci 18. stol. Je dlouhý 39,5 m a široký 4,3 m. Délka přemostění je 15 m. V písemných pramenech nejsou stavba mostu nebo další informace o něm zaznamenány.
 Benešův most
145.0 m. n.m.
most, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Most otevřený dne 9. srpna 1936 je dodnes nejvýznamnějším objektem tohoto druhu na území města. Smělá konstrukce horních oblouků, která nese výrazně vyklenutou mostovku, se stala symbolem používaným často ke zkratkovitému popisu celého Ústí.
 Bílina
zámek, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Bílina
Původně gotický hrad. Roku 1421 dobyt husity. V 16. století hrad koupili Lobkowiczové a přestavěli jej na své letní sídlo. V letech 1675-1782 přestavěn na reprezentativní barokní zámek.
 Bílina
hradiště, zaniklý, nepřístupno, Ústecký kraj, Bílina
Přemyslovské hradiště bylo od 10. do počátku 13. století správním střediskem tzv. bílinské provincie. Jako první z knížecích správních hradů přešlo do vlastnictví šlechtice – v r. 1237 jej získal oblíbenec Václava I. Ojíř z Frýdberka.
 Bílinská kyselka
220.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Bílina
Vodoléčebné lázně nad levým břehem Bíliny (Bělé) pod horou Bořeň vznikly v 16. století. Roku 1855 založen park. Současné budovy z let 1782–1900, většinou dle projektu arch. Sablicka. Po roce 1990 úpadek, dosud nepřekonaný.
 Bílý Újezd
tvrz, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Bílý Újezd
První zpráva o tvrzi Kaplířů ze Sulevic, tedy pana Buška, pochází z r. 1397. Tvrz byla obklopena vodním příkopem, hospodářským dvorem, pivovarem a sladovnou. Koncem 16. stol. ji Jan z Valdštejna přestavěl na renesanční zámeček. V přestavěné podobě stojí dodnes.
 Bořeň
539.0 m. n.m.
přírodní scenerie - vrch, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj
Mohutná znělcová kupa nad řekou Bílinou, jedna z největších v Evropě (539 m n. m.), dílo sopečné činnosti a následné eroze. Od roku 1977 přírodní rezervace s chráněnou plochou 23 ha, od roku 1996 tudy vede naučná stezka.
 boží muka
220.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Duchcov
Pravděpodobně renesanční sloup s reliéfem patrona města sv. Vavřince na náměstí u někdejší Bílinské brány v Duchcově. Na ostatních stranách vrcholové kaplice další reliéfy.
 boží muka s křížkem
Maria Ratschitz, Radcizc, Reczic, Ráč
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Mariánské Radčice
Boží muka stávala původně v Albrechticích před domem č.p. 9. Pocházejí snad z roku 1700 a před faru v Mariánských Radčicích byly přemístěny roku 1979 po zániku obce.
 bývalá pošta
426.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Varvažov
Empírová poštovní stanice s pohostinstvím a stájemi byla postavena roku 1817 ústeckým poštmistrem J. M. Ulbrechtem. Díky dochovanému původnímu provoznímu příslušenství patří k ojediněle dochovaným památkám komunikačního stavitelství té doby.
 Císařská rozhledna
701.0 m. n.m.
Karl Weis Warte, Nakléřov
věž - rozhledna, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Ústecký kraj, Petrovice
Nad Nakléřovským kostelem sv. Jakuba byla r. 1913 postavena ke 100. výročí bitvy s Napoleonem kamenná rozhledna. Zpočátku byla nazývána Císařská, později na památku ústeckého propagátora turistiky Karla Weise. Zřítila se r. 1944 po zimní bouři.
 česká mateřská, obecná a měšťanská škola
195.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, přístupno příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Funkcionalistická budova z let 1926–30 dle projektu Josefa Gočára poskytla prostory nižším stupňům českého školství v tehdy převážně německojazyčném Ústí nad Labem. I přes rekonstrukci, provedenou počátkem 90. let, se dochovala řada původních detailů, znovu instalován reliéf s malým znakem ČSR.