Výsledky hledání míst

Kostel byl postaven r. 1995 podle projektu Ludvíka Kolka na místě původního barokního kostela, uváděného r. 1673 a poškozeného pumami r. 1944. Kostel připomínající sepjaté ruce je železobetonový, krytý měděným plechem s trojdílnou věží. Mobiliář je směsí moderních a barokních prvků.

Kostel sv. Václava a fara se připomíná od 14. století. Současný vrcholně barokní římskokatolický farní kostel je výsledkem přestavby z let 1718-1734. Původní projekt vypracoval italský architekt a kněz Domenico Martinelli.

Původně hradní kaple (1359), přestavěná koncem 15. století na kostel. Jednolodní s téměř čtvercovou lodí, zakončený polygonálním závěrem a sakristií na jižní straně. Jediný pozůstatek středověkého lomnického hradu. Památkově chráněný.

Hřbitovní kostel sv. Václava v Tachově postaven ve 14. stol. Renesančně přestavěn M. Wudickerem po požáru r. 1561. R.1786 zrušen. Rodinou Windischgrätzů r. 1821 upraven na rodinnou hrobku. Unikátní soubor 43 kamenných náhrobků z 16. a 17. stol. umístěných po obvodu kostelní lodi a presbytáře.

Raně gotický kostel sv. Václava z konce 13. stol. Postaven zásluhou drobovické komendy řádu německých rytířů, podstatně přestavěn v 19. stol. Dochován pův. presbytář a obvodové zdivo lodi. Nyní filiální kostel ve farnosti Žleby bez pravidelných bohoslužeb.

Renesanční kostel sv. Václava v Číbuzi postaven r. 1601 na místě staršího, kostel ve vsi doložen již koncem 13. stol. Přestavěn barokně po požáru r. 1772, dále opravován v letech 1839, 1897, 1972, 1987 a 1995-1996. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami.

Novogotický obdélný kostel s pravoúhlým presbytářem a s hranolovou věží se zvonicí; kryt sedlovou střechou, věž jehlancovou střechou s makovicí a s křížem. Na místě kaple z r. 1865; postaven v r. 1913. U vchodu kamenný kříž. Stojí na staré návsi, kolem něj malý parčík. Přístupný při bohoslužbách.

Novogotický kostel na návsi postaven v letech 1935-1936 místními občany. Asi na jeho místě stávala původně zvonička se zvonem z r. 1756. Jednolodní stavba s presbytářem a sakristií, v průčelí vysoká hranolová věž se vstupním průčelím, zakončená jehlancovou střechou. Přístupno při bohoslužbách.

Středověká románská rotunda asi z přelomu 12.-13. století ohrazená zdí, jež plnila i ochrannou funkci. V 17.-18. století byla stavba barokně upravena.

Hodnotná památkově chráněná sakrální architektura. Jednolodní kostel s pozdně gotickým jádrem upravený v 17. a 19. století doplňuje volně stojící přízemní budova fary z r. 1871.

Kostel ve velké obci v blízkosti Ostravy zasvěcený patronu české a moravské země patřil k nejstarším v dolním Slezsku. Vznikl koncem 13. stol. jako raně gotická kaple, na kostel dostavěn r. 1589. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami. U něj památná lípa.

Kostel postaven roku 1719 na místě původního hradu. Kostel po zrušení kláštera už nefungoval. Využíván jako reprezentační místnost a skladiště. Sloužil pro bohoslužby Československé církve husitské. V současné době nefunguje jako kostel. Využíván jako výstavní síň a galerie.

Raně gotický kostel přestavěn v renesanci i raném baroku. Raně gotický presbytář s křížovou klenbou Na jižní straně gotický portál. Kostel má nízkou obdélnou loď. Poslední přestavba r. 1861. R. 2009 oprava vnějších omítek. Zajímavý příklad venkovské sakrální architektury.

V r. 1327 se vzpomíná zdejší kostel a farář Petr. Během třicetileté války farnost zanikla. Roku 1793 byl na místě staršího chrámu postaven nový farní kostel a o první adventní neděli r. 1794 vysvěcen. U kostela je hřbitov a budova fary.

Pozdně barokní kostel byl postaven v l. 1752–54 podle návrhu Anselma Luraga na místě staršího dřevěného kostela (zmiň. r. 1384). Kostelní loď je nejvyšší v mělnickém okrese. Z původního hřbitovního areálu u kostela se zachovala barokní kostnice (18. století, A. Lurago).