Výsledky hledání míst

Zámek byl postaven na základech staršího dvora r. 1825 rodinou Schaffgotschů. Od r. 1919 sloužil jako ústav pro tělesně postižené, r. 1958 přešel do správy úst. soc. zabezpečení, byl rozšířen a r. 1961 byl v sousedství vybudován domov důchodců.

Původně malý renesanční zámek, který pochází snad z doby končící renesance, sloužící jako letní sídlo. Jednalo se o jednopatrovou budovu z lomového kamene. Přes proběhlé modernizace se i dnes jedná o zajímavou a ojedinělou stavbu.

Existence samostatného statku Kocurovice je doložena r. 1716, kdy Karel Julius Schmied jej prodal Heleně Frederice Javorské z Javoří. Po vzniku statku zřejmě vznikl i zdejší dvůr se šlechtickým sídlem - zámkem.

Zbytky zámku. Původní fojtství někdy po r. 1749 buď za Vavřince z Gilgenheimu nebo pozdějších majitelů změněno na zámek. Od r. 1841 jej vlastnili Priessnitzové, od r. 1920 Erich Lundwall. V r. 1945 byl zkonfiskován.

Zřejmě v 16. stol. za Krčmů z Koněpas vznikl ve vsi dvůr a tvrz, později přestavěná na zámeček. V r. 1834 za Mannerů byl upraven klasicistně a později přebudován na sýpku a ubytovnu pro čeledíny. V r. 1930 statek zanikl a v následujících letech byl spolu se zámečkem značně přestavěn a zmodernizován.

Původně tvrz postavená za majitelů Dohalských v 17. stol., rozšířena za majitele Václava Veitha o jižní trakt a velký podsklepený sál. V letech 1877-90 sídlo za Emanuela Forstera přestavěno v duchu novoromantismu. Dnes zámku hrozí brzký zánik.

Zámek postaven někdy v polovině 18. stol. za majitelů panství Sweerts-Šporků. Jedná se o jednopatrovou obdélníkovou barokní budovu, ze které vystupuje krátké západní křídlo s koutovými věžemi. Nad nimi se vypíná malá vížka s cibulovou bání a ochozem.

Jan Hildebrant Licek z Rýzmburka začátkem 17.stol. vybudoval renesanční zámek. V průběhu 18. a 19. století byl zámek upravéván. V r. 1924 jej získal J. Zámečník a zámek opravil. Po r. 1990 je v soukromém vlastnictví a je nově opraven.

Zámek s kaplí Nejsvětější Trojice postavili Ubelliové v l. 1713–14, v kapli jejich rodinná hrobka. R.1919 majetkem státu, po r. 1945 užíván státním statkem. Po r. 1989 prodán do soukromého vlastnictví. R. 2008 v nucené dražbě získán Nadačním fondem Koleč, po rekonstrukci plánováno muzeum včelařství.

Zámek nechal vystavět na místě starší vyhořelé tvrze r. 1724 Jiří Olivier hrabě Wallis z Carringhmain. Později byl jeho synem Štěpánem vedle starého zámku postaven zámek nový. Od roku 1954 je zde zřízen Domov důchodců.

Původně renesanční tvrz vystavěná po r. 1541 Vintíři z Vlčkovic přestavěná v barokní (r. 1666) a klasicistní (r. 1815) zámeček, po r. 1921 v majetku obce - slouží pro potřeby školy. Původní vzhled úpravami znehodnocen.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze před r. 1518, poté byl mnohokrát upravován a přestavován. 18. 11. 1911 došlo k požáru, který zámek značně poškodil a oprava byla dokončena až v r. 1914. V r. 1919 sloužil zámek jako letní sídlo T. G. Masaryka.

Původní renezanční tvrz s mlýnem dal r. 1567 vystavět Adam Čabelický ze Soutic. Statek získal v dražbě r.1704 hrabě Václav Norbert Oktavián Kinský. Jeho dcera Marie Alžběta byla provdána za hraběte Františka Karla Vratislava z Mitrovic, který nechal v l. 1737-41 přistavět obytná stavení a kapli.

Kořenští z Terešova v l.1565–1566 přestavěli původní tvrz na renesanční zámek. V r.1598 a 1621vyhořel. R.1623 zpustlý zámek prodán vyšebrodskému klášteru. Později sloužil jako sklady, škola, byty či pohostinství.

Pozůstatek tvrze v novodobé budově muzea ve obci Komárov nedaleko Hořovic. Na budově patrný gotický portál, suterén budovy je celý z gotického nebo renesančního zdiva. Nad sklepy postavena budova školy nazývaná zámeček.