Výsledky hledání míst

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze v r. 1689. Později, kolem r. 1770 byl zámek přestavěn barokně. Po zestátnění v r. 1945 zde byla škola až do r. 1991, kdy byl zámek vrácen původním majitelům. Dnes v něm sídlí spol. Vilémov Bussines Operation.

Zámek vznikl přestavbou tvrze (z 1. pol. 16. stol.) v l. 1590-1618, za Kryštofa Fictuma. Upraven v pol. 17. stol. Michaelem Osvaldem Thunem. R. 1784 vyhořel. Byl opraven, ale r. 1856 vyhořel znovu. Opravu v novogot. stylu zadal v l. 1856-60 Josef Osvald Thun. R. 1945 zestátněn. Dnes různé expozice.

Za Olbramoviců je z r. 1380 zmínka o tvrzi. V r. 1691 za Václava Vojtěcha ze Šternberka probíhala přestavba tvrze na zámek. V letech 1827 a 1857 zámek vyhořel, obnoven byl v empírovém slohu. V r. 2004 a pozdějších letech zde proběhla rozsáhlá rekonstrukce celého objektu.

Patrový klasicistní zámek, dnes sídlo archivu, na návrší nad centrem obce. Předchůdcem je panský dům Zehentnerů ze 70. let 17. stol. V pol. 18. století za Minkwitzů a Stiebigů barokně přestavěn. Ve 30. letech 19. století klasicistní úpravy.

Původní renesanční tvrz Bítovských z Bítova z konce 15. století. Za Markvarticů přestavěna na renesanční zámek a Wilczky upraven na novobarokní budovu. V současnosti je zámek sídlem Městského úřadu a Turistického informačního centra.

Zámek dal r. 1589 vystavět opat zábrdovického kláštera jako renesanční rezidenci, v době baroka rozšířena. Po zrušení kláštera v r. 1784 získal zámek náboženský fond. Po r. 1820 interiéry klasicistně upraveny. R.1932 zámek koupilo město. Zámek slouží jako sídlo Městského úřadu, Městského muzea atp.

Zámek postavený za Jana Václava Želeckého z Počenic po r. 1720. V r. 1925 za pozemkové reformy připadl Revírní radě, která postavila budovu ozdravovny a zámek upravila k ubytování zaměstnanců. Po r. 1948 byl zámek od ozdravovny oddělen.

Barokní lovecký zámeček nechal r. 1789 postavit Jan Karel Schönowetz z Ungarswertu. Po r. 1945 sloužil jako rekreační středisko Východočeských energetických závodů, po r. 2000 nákladně renovován pro ubytování a společenské akce. Areál s anglickým parkem volně přístupný.

Na místě gotické tvrze byl v 17.st.vystavěn zámek. První přestavbu prodělal v 18.st. ale zcela přestavěn byl koncem 19.st. ve dvoupatrovou pseudorenesanční vilu. Od 80.let 20.st. zcela opuštěn. V sočasnosti zahájeny první práce na záchranu zámku.

Původní zámek z poloviny 18. století na místě tvrze (90. léta 16. století), dnešní podoba z roku 1906. Secesní zámek s historizujícími prvky. Dvoukřídlý, jednopatrový s kaplí, spojenou se zámkem visutou chodbou. U něj menší park. V 2. polovině 20. století domov důchodců, nyní soukromý majetek.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v 15. stol., podle některých pramenů to však bylo až v 80. letech 16. stol. rodem Valdštejnů. Barokní úpravy byly provedeny na začátku a na konci 18. stol. Dnes je zámek v majetku obce a slouží jako sídlo Obecního úřadu.

Objekt zvaný "nová" rezidence, jehož výstavba započala počátkem 60. let 18. století, sloužil především jako sídlo správy knínického statku, který vlastnili telčští jezuité. Od počátku 19. století byla budova označována jako zámek. Dnes je sídlem OÚ.

Renesanční zámek Vojkovských z Milhostic z poč. 17. stol. přestavěný kol. r. 1730 barokně a v 19. st. novogoticky. Obdélná dvoupatrová budova s trojúhelnými štíty má v severním průčelí mělký rizalit, v jižním balkon a věžičku s barokní cibulí.

Renesanční zámek nechal někdy kolem r. 1571 postavit Mikuláš Niemetz. Později byl barokně upraven a počátkem 19. století za pánů ze Skal získal empírovou fasádu. Pánům ze Skal patřil do r. 1946, kdy jej zabavil stát. Dnes slouží jako domov pro seniory.

Zámek byl postaven na základech staršího dvora r. 1825 rodinou Schaffgotschů. Od r. 1919 sloužil jako ústav pro tělesně postižené, r. 1958 přešel do správy úst. soc. zabezpečení, byl rozšířen a r. 1961 byl v sousedství vybudován domov důchodců.