Výsledky hledání míst

Klášterecký viadukt stojí 2,5 km jihozápadně od Vimperka. Do provozu uveden r. 1900. V letech 2003 a 2004 proběhla rekonstrukce. Stavba z neomítnutých kamenných kvádrů překračuje potok v oblouku trati nedaleko soutoku Arnoštského potoka s Volyňkou. Tvoří ho čtyři oblouky.

Hlavní hospodářský dvůr cisterciáckého kláštera v Plasech byl zřízen přímo u klášterního kostela a prelatury. Jeho současná podoba je barokní, existuje však zřejmě od vzniku kláštera ve 12. století. Objekty jsou opuštěny a rychle podléhají zkáze.

Hospodářské budovy bývalého kláštera se po jeho zrušení staly součástí přilehlé obce, jejíž zástavba pronikla do dříve uzavřeného areálu. Mlýn a bývalý hostinec (hospic) mají gotické kořeny, sýpka pochází pravděpodobně celá z období baroka.

Hradisko neznámé podoby a rozsahu, osídlené již v pravěku, zastávalo významnější postavení v rámci olomoucké sídelní aglomerace v 10. a v 1. polovině 11. století. Během 2. poloviny 11. století toto místo sloužilo jako pohřebiště a v r. 1077 zde vznikl klášter.

Někdejší vstupní objekt klášterní soukenické a punčochářské manufaktury v Oseku je barokní dům z přelomu 17. a 18. století, dnes s číslem popisným 63. Silně zanedbaný objekt slouží pravděpodobně dosud k bydlení.

Klášterní zájezdní hostinec dal postavit r. 1720 opat žďárského kláštera V. Vejmluva, arch. Jan Blažej Santini-Aichel. Konečnou podobu získal hostinec po r. 1810 - arch. V. Frieb. R. 1819 hostinec poničil požár, stavebně upravován r. 1938. Cenné pův. zemědělské budovy zchátraly. Chráněná památka.

Klášťov je nejvyšším vrcholem Vizovické vrchoviny (753 m n. m.). Na vrcholu se nacházejí stopy hradiště z doby bronzové. Dostupné po zelené značce z Bratřejova nebo od památníku Ploština, v obou případech vzdálenost činí 4 km.

Gotický kostel z r. 1331. V r. 1464 pobořen a r. 1527 obnoven. V r. 1712-1725 barokně přestaven. Za císaře Josefa II. zrušen a stal se zříceninou. R. 1887 na zřícenině kostela postavena rozhledna, počátkem 20. stol. zbořena a r. 1969 opět postavena. Příležitostně přístupná.

Vodní nádrž k plavení dřeva na Panském potoce na k.ú. Čeladné, vzhledem k povodí v obecné tradici považované za část Starých Hamrů, rekonstruovaná několikrát za účelem zachytávání splavenin pro nádrž Šance-Řečice. Po r. 1989 změněna na běžnou retenční nádrž. Původně 13,5 tis. metrů čtverečních.

Na místě tří malých modliteben (klaus) na severním okraji starého židovského hřbitova byla po požáru 1689 postavena barokní synagoga (dokončena před rokem 1694). Úpravy v 19. století, zejména 1883–84, kdy nově zařízena. Zničený interier obnoven po roce 1945 jako součást židovského musea.

Vodní nádrž z poloviny 19. století v depresi potoka Kyčerov a jeho bezejmenného přítoku, rekonstruovaná v letech 2011–2013. Součástí jsou dvě přehrázky na přítocích proti plaveninám, hráz se dvěma odtoky měří na délku 35 metrů, na výšku 5,5 m, v koruně 7,6 m. Obsah nádrže je 1650 metrů kubických.

Vodní nádrž pro plavení dřeva, tzv. klauz, byla na Vlaském potoce vybudována před r. 1836. Od 1. světové války však nebyla udržována a zchátrala. Její zbytky se nacházejí nad beskydskou osadou Vlaské (součást obce Morávka), asi 2 km proti toku potoka.

Za Olbramoviců je z r. 1380 zmínka o tvrzi. V r. 1691 za Václava Vojtěcha ze Šternberka probíhala přestavba tvrze na zámek. V letech 1827 a 1857 zámek vyhořel, obnoven byl v empírovém slohu. V r. 2004 a pozdějších letech zde proběhla rozsáhlá rekonstrukce celého objektu.

Patrový klasicistní zámek, dnes sídlo archivu, na návrší nad centrem obce. Předchůdcem je panský dům Zehentnerů ze 70. let 17. stol. V pol. 18. století za Minkwitzů a Stiebigů barokně přestavěn. Ve 30. letech 19. století klasicistní úpravy.

Novorenesanční palác s ozdobnými litinovými prvky v podobě arkýřů a konzol v uličním průčelí. Vystavěn v l. 1847–48 na místě staršího objektu ze 14. stol. podle projektu L. von Förstera pro bratry Kleinovy, majitele železáren v Sobotíně.