Výsledky hledání míst

Na místě kaple s divotvorným obrazem Panny Marie byl v letech 1736 – 1738 postaven velký barokní kostel. Naposledy opraven poč. 20. stol., po roce 1945 zchátral, poč. 21. stol. opakovaně devastován. Od roku 2006 probíhá postupná obnova kostela i poutní tradice.

Podle posledních výzkumů byl kostel postaven v poslední třetině 13. stol. raně gotickém slohu a zachoval se do dnešní doby v téměř nezměněné podobě. Věž kostela nese zvon z r. 1472, v interiéru kostela je převážně barokní mobiliář - oltář z r. 1648, kazatelna z r. 1700 či kruchta z r. 1722.

Ve 13. stol. zde stála původní kaple, přestavěná na kostel. V letech 1749–1752 kostel barokně přestavěn. Kostel obklopen hřbitovem a do hřbitovní zdi vsazena kaplička pocházející z roku 1765.

Nedaleko místa původního zašovského kostela byl v letech 1714 – 1725 vystavěn nový barokní kostel. Farní kostel Navštívení Panny Marie v Zašové je největší poutní chrám na Valašsku.

Kostel postavený v letech 1730 – 1734 a svěcený o dva roky později. Výjimečným dokladem architektonického zoomorfismu a symbolického přístupu v barokní architektuře jako takové.

Poutní kostel Navštívení Panny Marie Na Vršíčku postavený v letech 1744-1747 stavitelem Janem Mourkem. V letech 1994-1998 byla provedena oprava venkovního pláště kostela, projekt zpracoval Ing. arch. Jan Soukup z Plzně.

Kostel slouží jako poutní místo a konání procesí. Stojí na místě gotické poutní kaple o níž není znám rok založení.První zmínka o kapli je z roku 1592.Velká přestavba proběhla v druhé polovině 18.stol. 9.10.1999 vysvěcena soška Květnovské Madony.

Jako náhrada starého malého kostelíka, který stával ve východní části náměstí, vznikl v letech 1669–82 velkolepý barokní chrám snad dle projektu G. P. Tencally. Dochovaná raně barokní architektura, bohatá soudobá i pozdější vnitřní výzdoba.

Barokní kostel byl postaven na poutním místě, kde byla pův. jen studánka s gotickou sochou Madony. R. 1695 zde byla postavena kaple a v l. 1718-1722 na kopci nad místem kostel (stavitel Ch. A. Oedtl). R. 1871 poničen požárem, za 2.sv. války obsazen Němci a poškozen bombardováním. R. 1947 opraven.

Jednolodní gotický kostel v Kostelním Vydří vznikl ve 14. století. Přestavby v 15. a 17. století, věž z roku 1701. Klenba lodi z roku 1837, oprava po požáru 1889. Od josefinských reforem bez farního statutu.

Kostel byl založen dle odhadů odborníků někdy kolem r. 1400. Je vzácnou ukázkou sakrálních středověkých staveb. V dřevěné zvonici jsou zvony z r. 1497 a 1927. Snad v 1. pol. 18. stol. proražen vchod v západní zdi. R. 1826 byly přistavěny předsíně před vstupy. R. 1996 provedena celková rekonstrukce.

Jednolodní raně gotický farní kostel z okruhu milevského kláštera z l. 1260–70, připomínán v r. 1350, upraven v 17. a 18. stol. Zachován raně gotický presbytář, portál v severní zdi lodi, triumfální oblouk. Vybavení kostela je převážně rokokové.

Farní kostel obce Lobendava vznikl přestavbou staršího objektu po požáru roku 1790. Součástí komplexu hřbitov, velká barokní fara a svatojánská socha. Nedaleko stával i zdejší zámek.

Farní kostel Navštívení Panny Marie je poprvé zmiňován již v letech 1344–1352 a tehdy spadal do vlastnictví pánů z Chřenovic. Od počátku 16. století jej vlastnili Bohdanečtí z Hodkova a od roku 1677 byl spolu s obcí připojen k Ledečskému panství.

Farní kostel města Vimperka připomínán za pánů z Janovic roku 1365, část zřejmě starší. Přestavba počátkem 16. stol., úpravy v 18. a 19. stol. V sousedství velká zděná zvonice – městská věž.