Pátek, 4. prosinec 2020. Svátek slaví Barbora, zítra Jitka

Turistické cíle v okolí obce Kostelní Vydří

nebo vyberte

Kostelní Vydří

Jihočeský kraj,  Jindřichův Hradec  (JH)
Nalezeno celkem 129 záznamů, 1 / 11 stran, vyhledáno za 0.02 sec
 Bílkov
477.0 m. n.m.
hrad, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Jihočeský kraj, Bílkov
Hrad na nejnižší části ostrohu nad Vápovkou vznikl zřejmě kolem poloviny 13. století jako rodové sídlo Ranožírovců. Vyvrácen byl vojskem Hynce Ptáčka z Pirkštejna roku 1444, zachovaly se zbytky zdí, ukryté mezi domky, které na místě hradu stojí dnes.
 Borek
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj, Borek
Nepatrné stopy zaniklé tvrze - hrádku v obci Borek, po níž se jako první psal už v roce 1356 jistý Pešek. Při prodeji panství Krajířům z Krajku v roce 1459 se tvrz už neuvádí. Zanikla tudíž v průběhu husitských válek. Její zdi i se základy existovaly ještě v roce 1828, kdy byly úplně rozebrány.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Český Rudolec
Neobvykle nízká, řemeslně kvalitně zpracovaná, žulová barokní boží muka vznikla podle datace na podstavci v roce 1732. Podstavec a dřík mají téměř stejnou výšku, kaplička je ozdobena kovaným křížem. Boží muka představují sloup, u kterého byl před svým ukřižováním připoután a bičován Ježíš Kristus.
 boží muka
514.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Pozdně gotická sloupová boží muka s vrcholovou kaplicí stojí od roku 1480 u křižovatky na jižním konci hráze telčského Ulického rybníka. Jeden z nejstarších dochovaných představitelů místně rozšířených drobných sakrálních památek 15.–19. století.
 boží muka
mírový sloup
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Jemnice
Pozdně renesanční žulová sloupková boží muka na čtvercové čtyřstupňové podezdívce byla vytvořena na počátku 17. století. Roku 1814 na ně byl vytesán nápis, oslavující porážku napoleonských vojsk a ukončení válek. Proto se této památce říká též mírový sloup. Boží muka byla obnovena v roce 2008.
 Budeč
hrad, terénní náznaky, nepřístupno, Jihočeský kraj, Budeč
Reliéfní zbytky hrádku, založeného patrně rakouskými pány z Trnavy, nacházejícího se na výběžku do rybníku, naproti budečskému zámku. Dnes na jeho místě stojí kaple P. Marie Sněžné.
 Budeč
zámek - tvrz přestavěná na zámek, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Budeč
Raně barokní zámek z 2. pol. 17. st. vznikl přestavbou bývalé tvrze. Zámek má čtyřkřídlou dispozici, SZ křídlo je patrové, přízemí s oblouky na pilířích, v patře zasklené arkády s oblouky. Veřejnosti je nepřístupný.
 Budíškovice
zámek - tvrz přestavěná na zámek, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Budíškovice
Rozlehlý čtyřkřídlý barokní zámek z roku 1681 postavený na renesančních základech baronem Maxmiliánem Leopoldem Catelmo. V letech 1760–1945 ve vlastnictví rodu Wallis. V současnosti domov důchodců.
 Cizkrajov
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Jihočeský kraj, Cizkrajov
Zaniklá tvrz. R. 1301 se zmiňuje Hartleb z Cizkrajova, jeho potomkem Benešem prodána r. 1358 Oldřichovi ze Želetavy. R. 1371 majitelem Jimrman z Jakubova, r. 1387 postoupena Konrádu Krajířovi z Krajku. Kolem r. 1440 tvrz poškozena, snad husity, a patrně nebyla opravována. R. 1487 se již nezmiňuje.
 Cizkrajov
zámek, přestavěno, přístupno příležitostně, Jihočeský kraj, Cizkrajov
Zámek nechal jako své šlechtické sídlo vybudovat kolem roku 1834 Johan Max Flick s manželkou Eleonorou, kteří v Cizkrajově rozvíjeli svoji podnikatelskou činnost. Ve 2. polovině 19. století se na zámku střídali různí majitelé, přičemž tím posledním byla rodina Pollů z Vídně. Té byl zámek v r. 1945 konfiskován.
 Černíč
461.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, volně přístupno, Vysočina
Opevněný mlýn ze 16.st. byl vystavěný na základech středověké vodní tvrze, z níž se dochovala mohutná věž. Dík častým přestavbám má stavba znaky mnoha slohů.
 Červený Hrádek
520.0 m. n.m.
hrad, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Červený Hrádek
Reliéfní stopy hradu, jenž se výslovně uvádí v roce 1353, kdy byl v rukou Matěje z Hrádku. V roce 1490 se za Mikuláše z Hobzí uvádí jako pustý, ale někdy před rokem 1585, kdy jej vlastnil Arnošt Zahrádecký, bylo sídlo přestavěno a obnoveno. Zanikl patrně v třicetileté válce.