Výsledky hledání míst

Renesanční, barokně upravený a rozšířený kostel v prostoru někdejší vsi Mnichov, zaniklé v 2. pol. 15. stol. Nahradil starší vlastnický kostel, z něhož přežila dolní část sousední zvonice. Za závěrem na hřbitově hrobka rodu Hohenlohe-Schilingfürst.

Nabdínský kostel vystavěný původně v pozdně románském stylu je poprvé připomínán v roce 1358. Přestavba kostela provedena v roce 1695 podle plánů Domenica Spinetty. V letech 1990-2001 provedena rekonstrukce kostela dle návrhu ing. Otakara Hrdličky.

Zachovalý kostel z počátku 16. století. Původně pozdně gotický, zbarokněn v letech 1701-1702 stavitelem M. Raimondim. Opravy probíhaly v letech 1817 a v roce 1920.

Hřbitovní kostel s pozdně románským jádrem a přístavbami z 18. stol.

Kostel sv. Barbory pochází z poloviny 14. století. První zmínka o šipínské plebánii je z roku 1352. Přestavěn byl až v 2. pol. 18. stol., kdy se Šipín stal vyhledávaným poutním místem. V letech 1991–95 proběhla celková rekonstrukce kostela.

Původně gotický, renesančně a barokně upravený kostel ve venkovské části Olomouce.

Barokní hřbitovní kostel z let 1720–1725. Fresky od Josefa Cereghettiho, dřevořezby a kamenické práce od rodiny Morávků. Na hřbitově pohřbena Anežka Hrůzová.

Kostel sv. Barbory postavil majitel panství hrabě Fr. A. Trauttmannsdorff v letech 1717-1724 u někdejší hornické osady. Později se stal poutním. Po 2. svět. válce zpustl a zařízení bylo rozkradeno. Po výměně střechy r. 1994 dále chátrá, nadšenci však pokračují ve snaze o záchranu stavby.

Kostel sv. Barbory v Šakvicích je považován za původně gotický, v r. 2000 však byly objeveny malby a prvky snad z 12. stol., což by naznačovalo původ románský. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Vrcholně barokní kostel sv. Barbory ve Velešovicích pochází z let 1731-1732. Je filiálním kostelem farnosti Rousínov u Vyškova a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.

Pozdně barokní kostel ve Světlé Hoře pochází z roku 1798. Jde o jednolodní kostel uprostřed hřbitova, uvnitř se nachází původní křížová cesta a kazatelna. Větší opravy proběhly začátkem 21. století. Výmalba kněžiště za svatostánkem je původní. Kostelní varhany pocházejí z roku 1913.

Odsvěcený kostel z let 1872-1875 v novogotickém slohu. Stavbu financoval baron Fr. Klein, spolumajitel místních železáren. Po II. světové válce sloužil jako sklad. Po r. 1989 vrácen církvi a od r. 2006 je v majetku obce. Dnes se v něm pořádají svatby, koncerty a jiné kulturní akce.

Kostel a farář je v Komořanech zmiňován již r. 1347. V r. 1804 byl kostel novogoticky přestavěn. Současná budova fary byla postavena r. 1821 v klasicistním slohu. V letech 2006-2010 proběhla rekonstrukce zchátralé fary, kostela a celého okolí do nynější podoby.

Kostel sv. Barbory byl postaven společně s farou, hřbitovem a školou v novogotickém slohu v letech 1855–1857 knížetem Aloisem II. z Liechtensteinu. V interiéru je pozdně gotický Světelský oltář Nanebevzetí Panny Marie z let 1516-1525.

Pozdně barokní kostel sv. Barbory z let 1750-1758 nahradil gotickou stavbu doloženou od r. 1352. Plány zhotovil František Ignác Prée ve službách Valdštejnů a Fürstenbergů na křivoklátském panství. Zařízení z doby stavby. Kostel nyní filiální ve farnosti Rakovník.