Výsledky hledání míst

Kostel založen kolem roku 1300, poprvé uváděn v roce 1364. Upraven byl v roce 1714, do dnešní pozdně barokní podoby přestavěn v letech 1769–1770.

Kostel je v Žandově doložen k roku 1341, stál zřejmě na místě dnešního. Pravděpodobně vypálen 1444 při nájezdu lužického Šestiměstí, při obnově dostal západní věž. Přestavby 1540, 1682 (snad nový presbytář), 1775 (přestavba lodi) a dále až do 20. století.

Původně gotický ze 14. století, barokně přestavěn roku 1765, hranolová věž byla přistavěna roku 1774. Vedle kostela barokní čtvercová márnice.

V jádře gotická stavba z pol. 15. stol. V l.1691–92 po požáru barokně upravena. Další úpravy proběhly v 90. letech 18. stol. Tehdy postavena věž. Při kostele barokní fara z r. 1699 přestavěná klasicistně. V okolí kostela cenné sochy.

Původně románsko-gotický kostel, doložený roku 1350 (obvodové zdivo presbytáře s fragmentem románského okénka, kružbovým oknem a hrotitým portálkem v jižní zdi lodi), renesančně (dochovaná sgrafita) a barokně upraven (1787).

Hrazený, původně farní, gotický kostel, postavený v první polovině 13. století. V průběhu let byl několikrát přestavován (1500, 1744, 1797, 1842 a 1894) až do dnešní, pozdně barokní podoby. O rozsahu a původní stavební podobě není do 15. stol. nic známo.

Rumburský farní kostel pochází ze 16. století. Jeho zvláštní podoba vyvolala domněnku o původním obytném využití části objektu. Úpravy v 17.–19. století mu daly dnešní slohově neurčitý vzhled a novorománské vnitřní zařízení.

Kostel ve Velkém Šenově existoval nejpozději roku 1341. Prošel zřejmě přestavbami od 15. do 18. století, současný vzhled pochází z roku 1780. Severozápadně od něj sousoší sv. Jana Nepomuckého s anděly.

Na místě staršího objektu, poškozeného za husitských válek, byl roku 1466 postaven v Hrádku nový kostel. Renesančně a barokně byl upravován v 16.–18. stol. Následky zanedbané údržby po roce 1945 odstranila velká oprava na přelomu 20. a 21. stol.

Jednolodní barokní kostel postaven v roce 1754 na místě gotického předchůdce snad podle plánů italského architekta Domenica Martinelliho. Vybavení kostela z přelomu 18. a 19. stol., poslední opravy proběhly v 70. letech 20. stol. Kostel disponuje pěti zvony ve věži, kde je také farní muzeum.

Pozdně empírový kostel v Siřejovicích, přistavěný roku 1846 ke gotické věži původní svatyně, připomínané poprvé 1363. V blízkém okolí dvě barokní sochy a postsecesní pomník padlým z I. světové války.

Kostel postavený ve II. polovině 15. století prošel důkladnou barokní přestavbou roku 1734. Dále byl upraven ve II. polovině 19. století, následky poválečné devastace odstranila obnova po roce 1990.

Zřícenina jednolodního gotického kostela západně od Běšin, původní farní kostel Podolí. Opraven po požáru v roce 1579. Zrušen roku 1788, vybavení přeneseno do kostela v Běšinách, což znamenalo postupnou zkázu stavby. Hřbitov kolem kostela sloužil k pohřbívání až do roku 1804.

Raně gotický farní kostel klášterního města Vyšší Brod prošel mnoha přestavbami v 15.–19. století. Pravděpodobně největší stavbu v Česku s dochovanou chórovou věží obklopuje hřbitov s několika božími mukami, severně od něj velká klasicistní fara.

Gotický kostel se zajímavým stavebním vývojem ve 14. a 15. století je jedním z mála pozůstatků původní zástavby obce Malonty, která byla v rámci odčinění Bílé hory nahrazena většinou panelovými domy.