Výsledky hledání míst

Hrádek ze 14. st na malé ostrožně z vých. chráněné příkopem, byl majetkem pánů z Dornštejna. Poté jej vlastnil do r. 1418 Jindřich Kolman z Křikavy. Koncem 15. st. byl již pustý. Dnes zbyly zříceniny hranolové věže a několik zdí.

Rozlehlý gotický hrad, původně lovecký hrad Přemyslovců, přestavěný na konci 15. stol. pro Vladislava Jagellonského. V 16. stol. vězení. R. 1643 vyhořel, na přelomu 19. a 20. stol. rekonstruován pro Fürstenberky.

Zaniklý hrad z 2. poloviny 13. století postavený pány z Říčan. Ve 14. století patřil pražským biskupům. Od roku 1550 byl opuštěn. Některé části byly využity na stavbu barokní sýpky (zbořena po požáru v roce 1928), později sokolovny.

Reliéf hradu, porušeného stavbou lesní cesty, situovaného na méně obvyklém místě, na hřebeni mezi dvěma plochými vrcholy kopce.

Rozsáhlá zřícenina královského hradu z poč. 14. stol. Roku 1330 udělil Jan Lucemburský Krupku míšeňskému šlechtici Těmovi z Koldic. Silně poničen husity v r. 1426. Poté pozdně goticky přestavěn. Od r. 1621 trvale neobydlen.

Pozůstatky nevelkého jednodílného hradu na skále nad řekou Moravicí nedaleko přehrady a obce Kružberk. Založen snad pány z Dolních Životic (Schonsteina) počátkem 14. století. Zaniká za pánů z Kosíř v polovině 15. století. Zachován krátký úsek hradby.

Zřícenina hradu. Vznikl pravd. v 2. pol. 13. stol. Vystavěn patrně příslušníkem rodu z Ceblovic. Hrad zřejmě zajišťoval expanzi jedovnicko-holštejnského dominia. Po zániku rodu v 1. pol. 14. stol. hrad zpustl, možná zanikl při vojenském tažení.

Hrad Kuglvajt postavil Jetřich z Portic kolem r. 1357. Po Jetřichově smrti (1367) se stal královským majetkem. V r. 1395 vojsko Jindřicha z Rožmberka hrad dobylo a rozbořilo. Z hradu se zachovaly jen malé zbytky zdiva a příkop vylámaný ve skále.

Zaniklý hrad. V pís. pramenech připomínán jen jednou, r. 1387 při lokalizaci vinice. Předpokládá se, že hrad byl majetkem plasského kláštera, což vysvětluje minimum zmínek o jeho existenci, v blízkosti Prahy jinak překvapivého. Přesná lokace neznámá.

Zřícenina hradu Markvarticů z poč. 14. stol. Prodán Janem z Kumburka r. 1406 Janu Krušinovi z Lichtenburka. Vnější opevnění z let 1437–1456. V 16. stol. majetek Trčků. Poničen Švédy, r. 1658 pobořen na příkaz císaře.

Z hradu pánů Křineckých z Ronova ze 2. pol. 15. stol. se zachovalo mohutné zemní opevnění. Pozůstatky staveb zanikly při stavbě zámku po r. 1659, ten byl zbořen v r. 1891.

Pozdně gotický hrad Pernštejnů vzniklý přestavbou staršího objektu na přelomu 15. a 16. stol. s unikátním opevňovacím systémem. Poničen švédskými vojsky r. 1645. Restaurován na počátku 20. stol. podle plánů architekta D. Jurkoviče.

První písemné zprávy z r. 1196. Byl správním hradem s vojenskou posádkou tehdejší Lucké provincie na cestě do Uher. R. 1231 v držení vdovy Konstancie Uherské. Zničen Matúšem Čákem r. 1315, nasledně rozebrán. Jeho přesnou polohu se doposud nepodařilo zjistit.

Zřícenina hradu z 13. stol. První zprávy o hradu pocházejí až z roku 1359, kdy jej Karel IV. uznal jako součást vimperského panství. Opuštěn byl v 1. pol. 16. stol. a od roku 1547 se uvádí jako pustý. Jeho zkázu završil požár koncem 16. stol.

Lokalita hrádku v nepříliš výhodné poloze poničená v 30. letech 20. stol. Jeho vznik doložen v 13. stol., první zmínka o existenci pochází z r. 1322, kdy ho prodávají Fricek a Vilém z Egenberka. Jeho zánik lze předpokládat již za markraběcích válek, dle nejmladších nálezů počátkem 15. stol.