Výsledky hledání míst

Hvězdárna Ďáblice byla vybudována svépomocí nadšenců z astronomického kroužku a zahájila činnost 3. listopadu 1956. Od roku 1979 je společně se Štefánikovou hvězdárnou na Petříně součástí zařízení s názvem Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy.

Hvězdárna byla založena v r. 1960. V r. 1964 byla zapojena do celostátní sítě pro foto bolidů, kterou řídí Astronomický ústav AV ČR. Je zde dalekohled Cassegrain o průměru hl. zrcadla 150mm a ohniskové vzdálenosti 2250mm výroby Carlzeiss Jena. Další technika je v pojízdných kopulkách na nádvoří.

Hvězdárenská věž je součástí Klementina, vystavěného jezuity jako kolej. Byla postav. v l. 1721-23 (arch. F. M. Kaňka). R. 1748 přestavěna dle návrhu arch. A. Luraga. Na střeše věže je olověná socha Atlanta z r. 1727, pocházející z dílny M B. Brauna.

Pozdně gotická původně věžová tvrz prošla v 19. století přestavbou na obytnou budovu. Přitom byla rozšířena a získala dnešní fasádu.

Na byty přestavěná budova sídla, které v 1. pol. 16. st. (první zmínka z r. 1542 za Koupských z Břízy) nahradilo původní blíže neznámou gotickou tvrz. Od r. 1666 ves připojena pány z Mitrovic ke lnářskému panství. Dochována kamenná erbovní deska.

Středověké sídlo ze 14. století, pravděpodobně vodní tvrz. Terénní pozůstatky, na nichž stojí kaple a obytný dům č.5 a část zachované na sucho kladené kamenné zdi, na jižní straně uzavírající areál tvrze. Ctibor z Hvozdna připojil pečeť ke stížnému listu k upálení Mistra Jana Husa. Volně přístupno.

Původní rozhlednu Hýlačka nechal postavit r. 1920 Klub českých turistů Tábor. R. 1990 byla po opravě znovu otevřena veřejnosti, od r. 1995 kulturní památkou ČR. Dne 1.1.2012 rozhledna vyhořela. R. 2013 byl vybrán arch. návrh podoby nové rozhledny, která bude mít moderní lehkou ocelovou konstrukci.

Zcela zaniklý zámek, který nechal pro svoji matku postavit Jan mladší z Valdštejna někdy ve druhé polovině 16. století. V roce 1945 přešel do majetku státu jako ubytovna zaměstnanců státních lesů, v roce 1961 byl pro svůj neutěšený stav zbořen.

Zřícenina skalního hradu ze 13. – 14. stol., název Hynšta není původní. Písemné zprávy o lokalitě mlčí, arch. nálezy určují dobu působení hradu do 13. stol. Hynšta vznikla patrně spolu s dalšími skalními hrady (Klamorna atp.) za neznámých okolností.

Most postavený v l. 1814-1816 jako ochrana před záplavami silnice do Lipska. Délka mostu je 272 m a má 40 oblouků. Most je mírně prohnutý. Je významnou technickou památkou.

Kamenný inundační most byl postaven r. 1823 jako součást zvýšené císařské cesty z Hradce Králové do Prahy. Stavitelem mostu byl Karl Weith. V r. 1963 byl most rozšířen a na jedné straně byly dostavěny nevzhledné betonové pilíře. V r. 2008 byly tyto pilíře při rekonstrukci mostu odstraněny.

Barokní budova z let 1731–37, vybudována z prostředků hraběte Strozziho podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhoffera pro válečné invalidy a vysloužilce. Jako Invalidovna sloužila do roku 1935. Budova byla poškozena při povodni v r. 2002.

Zaniklý hrad zmiňován v l. 1308-1453. Dříve mylně umisťován do prostor domu pánů z Lipé. Dnes se předpokládá, že stával v místech za farou na náměstí. Po zániku asi využit k hospodářským účelům, později zbourán. Dochovány možné artefakty ve zdivu stodoly. Místo čeká na řádný archeologický průzkum.

Postaven v letech 1868–1870 jako součást stavby železnice z Vídně do Brna. Byl prvním celoželezným mostem v Rakousku-Uhersku. Pro podobnost mezi viaduktem a Eiffelovkou byl nazýván též „Eiffelův most“. Dodnes se dochovalo jen jeho torzo.

Renesanční čtyřkřídlý zámek s nádvorními arkádami, přestavěný Janem Bukuvkou z Bukuvky v letech 1608 -1611 z gotické tvrze a johanitské komendy ze 14. nebo 15. století. Věž zámku byla postavena za Rottalů kolem roku 1711.