Výsledky hledání míst

Jezuitská rezidence dokončena r. 1657. Potřebám jezuitů sloužila do roku 1773, kdy byl řád zrušen. Budova byla přeměněna na faru a později na děkanství. Tomuto účelu slouží dodnes. Patrová, obdélná, v přízemí klenutá budova s renesančními štíty.

Raně barokní patrová budova bývalé jezuitské rezidence, jejímž autorem je Andrea de Quadri. Současný vzhled ovlivněn stržením druhého patra roku 1823. Součást poutního areálu Chlumek. Národní kulturní památka.

Na místě starších budov vrcholně barokní stavba Kryštofa Dientzenhofera z prvé poloviny 18. století, sloužící do roku 1787 jako jesuitské gymnasium, později jako sídlo různých úřadů.

Dvůr vznikl jako vrchnostenský v 16. století. Název získal po majitelích panství v letech 1623–1773. Po zrušení řádu zde byla barvírna plátna, po jejím zániku různá hospodářská využití. V jižní části dnes pension.

Místo měšťanských domů, vzniklých na troskách Milíčova Jerusaléma, postavili jesuité v letech 1659–1731 konvikt. Po zrušení řádu sloužil profánním účelům, v letech 1853–1949 zde působily šedé sestry. Ty vystřídala státní bezpečnost, která objekt užívala do 70. let. Areál opraven po roce 1990.

Raně barokní stavba Giovanni Domenika Orsiho a Franceska Luraga z let 1674 – 91 na místě staré malostranské radnice a několika měšťanských domů. Upraven v 18. stol. V areálu dochovány zbytky rotundy sv. Václava.

Bývalý jezuitský seminář s gymnáziem a kaplí sv. Víta, postavený v první polovině 17. století. Od roku 1928 jsou v něm expozice Muzea Jindřichohradecka.

Jezuitský seminář v Českém Krumlově vznikl v letech 1650–1652 na místě šesti měšťanských domů. Prošel dalšími barokními přestavbami. Od roku 1773 sídlo různých škol, po II. světové válce místního muzea, které zde působí dodnes.

Chátrající budova renes. tvrze postavené asi Janem ml. z Valdštejna mezi lety 1571–1574. Počátkem třicetileté války připojeno k Valdštejnovu velišskému panství, později přechází na rod Schliků. Po postavení zámku (1715–1717) tvrz sloužila pro ubytování úředníků velkostatku a státního statku.

Zámek na kopci nad obcí, postaven jako novostavba Františkem Josefem Šlikem r. 1715 - 1717. R. 1730 rozšířen o veřejnou zámeckou kapli sv. Antonína Paduánského a sv. Kříže. V r. 1827 - 1830 a 1911 provedeny stavební úpravy. Obklopen anglickým parkem.

Pětipatrová věž, původně gotická, přestavěna v 16. století, věžička přistavěna roku 1774. Zachovány gotické oblouky portálů a fresky v interiéru. Dnes Muzeum rekordů a kuriozit.

Původní zámek nechali postavit Křinečtí z Ronova v 16. století. V roce 1701 zámek koupil rod Harrachů. Ti v letech 1714 a 1895 rozšířili zámek do dnešní podoby. V současnosti v zámku sídlí Krkonošské muzeum.

Pozůstatky po domnělé skalní tvrzi, její spojitost s historickým Jiljovem však není prokázána. Prameny uvádějí r. 1388 Hrdoně z Jíljova. V r. 1454 se připomíná naposledy. Ve 20. letech 19. století romanticky upravován.

Renesanční zámek v 1. pol. 16. stol. vybudovaný rytíři z Bünau přestavbou pův. tvrze; později vodního hradu. Po r. 1620 do r. 1946 byl ve vlastnictví Thunů. Poté zde bylo učiliště. Od r. 2000 v majetku města, které zámek postupně rekonstruuje. Na zámku je knihovna a jsou zde různé výstavní expozice.

Zaniklá tvrz. V pol. 14. stol. Jimramov koupil Archleb z Kunštátu, který tvrz v té době založil nebo již stála. Dále se zmiňuje r. 1392, kdy Archleb vybudoval blízký hrad Skály a tvrz byla pro lepší sídlo opuštěna. V 1. pol. 15 stol., kdy byla v majetku pánů z Cimburka se uvádí již jako pustá.