Výsledky hledání míst

Rodinná hrobka Kinských postavena na místním hřbitově z roku 1871. Odpočívá v ní sedm členů hraběcí rodiny.

Novorománská centrální hrobka rodu Mensdorff-Pouilly, postavená poblíž sídla jejich fideikomisu v letech 1857-8. Pozoruhodná poloha za hospodářským dvorem, daná zřejmě využitím ostrohu nad potokem. Po roce 1945 zpustla, v posledních letech opravena.

Novogotická hrobka zemanského rodu Rašků z Kopřivnice, vystavěná v 70. letech 19. století při okraji starého hřbitova, dnes veřejného parku.

Novogotickou hrobku hraběcího rodu Stubenbergů (který vlastnil zdejší panství) nechala postavit roku 1911 na hřbitově pod Kopečkem komtesa Eliška ze Stubenbergů. Sloupovou stavbu s žebrovou klenbou zdobí tepaná železná mříž, zhotovená dle italského vzoru firmou František Čammr.

Hrobka kopřivnického fojtského rodu Šustalů, který dal podnět ke vzniku automobilky Tatra. Neogotická hrobka z režného zdiva stojí v areálu bývalého Starého hřbitova, dnes parku, nedaleko objektu Fojtství.

Hrobka rodu von Baillou byla vystavěna v letech 1885 – 87 dle projektu Ing. Z. Hermanna z Hranic. Drobná neorenesanční kaple s podzemní kryptou uprostřed zaniklého hřbitova. Samotná budova hrobky je ve velmi špatném stavu a stále chátrá.

Náhrobní kameny a stylizovaná hrobka několika členů rodiny posledních majitelů zámku v Bílovci - Sedlnických z Choltic - na hřbitově ve Velkých Albrechticích.

Hrobky rodu ze Saint Genois ze 40. let 18. stol. a rodu Shrbenských a Coelestů z roku 1802 s aliančními znaky těchto rodů. Hrobky jsou součástí ohradní zdi ropického farního kostela.

Jednopatrový zámek, vystavěný Františkem Jiřím Kochem stojí na místě původní tvrze. První zmínka je z roku 1751. Od roku 1753 zámek vlastnila hraběnka Marie Terezie Krakovská z Kolovrat. Od roku 1878 je vlastnictvím Latourů až do roku 1948.

Dva pozdně barokní náhrobky portášů Jiřího a Ondřeje Křenkových z konce 18. století při valašskobystřickém kostele. Oba mají podobu sarkofágů s čelní deskou s lebkou na jejím vrchole a vyrůstajícím litinovým křížem. Kulturní památka.

Zbytky tvrze pojmenované po údajném vladykovi Hrochovi, který zde snad mohl sídlit ve 13. st. První jistá písemná zmínka až z r. 1543, kdy již byla tvrz pustá. Dochovaly se pouze zbytky obvodového zdiva paláce do výše prvního až druhého patra.

Zámek stál údajně před r. 1700. Dnešní budova vznikla po r. 1705 jako letohrádek premonstrátů. V r. 1784 přešel zámek do soukromých rukou. Stavební úpravy proběhly r. 1850 další v letech 1878–1879 a poslední pak v duchu historizující moderny v letech 1924-1925.

V r. 1265 se uvádí Zumrak z Týnce. V průběhu husitských válek jej získává Jan Hroch z Mezilesic. První zmínka o tvrzi je až z r. 1543, kdy panství vlastní vnuk Jana Hrocha Hroch Týnecký z Mezilesic. Týnec byl mezi r. 1639–1648 několikrát vydrancován Švédy, což pravděpodobně způsobilo zánik tvrze.

Lesík s pohřebištěm vojáků padlých v bitvě u Chlumce a Přestanova (29.–30. 8. 1813) mezi francouzskou napoleonskou armádou a koalicí Rakouska, Ruska a Pruska. Vlastní hrob označuje kříž s kamenným podstavcem.

Jezírko (slabý roztok kyseliny sírové) vzniklo zatopením bývalého lomu, kde se přibližně od r. 1578 těžila břidlice, používaná k výrobě kamence (bělidlo) a léčiv, v l. 1807–1896 k výrobě kyseliny sírové – svého času byla hromnická výroba jedinou na světě. Od r. 1975 je jezírko přírodní památkou ČR.