Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu. R. 1285 darován Václavem II. Závišovi z Falkenštejna. R. 1304 majitelem zbraslavský klášter, r. 1358 litomyšlské biskupství. Dobyt za husit. válek (1425, 1429), poté rychle měnil majitele. Opuštěn zač. 17. stol.

Zřícenina hradu z konce 14. století. Nejvíce utrpěl za válek Jiřího z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem. Za majitele Václava z Vejtmíle a Žerotic, v roce 1508, se uvádí již jako pustý.

Zřícenina obdélné kaple o rozměrech 4,2 x 6 m, datované většinou do 18. století (podle některých zdrojů do r. 1815). K jejímu vzniku se váže hned několik pověstí. Zachovány pouze obvodové zdi z červeného pískovce.

Skromné pozůstatky po hradu. Podle nálezů existoval ve 2. pol. 13. st., zanikl snad během 14. st. Dochován zlomek hradeb a torzo objektu neznámého účelu. Ze zbytků zdiva postavena r. 1699 na vrcholu dosud stojící zvonice.

Zříceniny hradu zvaného Ketkovský hrad. Založen údajně ve 13., spíše však až v pol. 14. st., kdy patřil pánům z Lipé. Okolo r. 1440 obsazen rakouskými lapky, r. 1442 dobyt vojskem královských měst a rozbořen.

Mladší ze dvou tvrzí ve Lhotici, založ. J. Dobrovítovským v pol.16.stol. V druhé pol.17.stol. patří Želivskému klášteru. V r. 1832 upravena na školu, dnes užívána k bydlení. Dochována bašta ze 16. stol. s nástavbou ze 17. stol. a klíčovými střílnami.

Ruiny zanikajícího čtyřkřídlého zámku ve výrazné poloze nad obcí. Původní tvrz vystavěna ve 14. století, přestavěna na renesanční zámek a rozšířena. Od 60. let 20. století chátrá a je rozebírán na stavební materiál.

Založen před r. 1361 Oldřichem Tistou z Hedčan. Od konce 14. st. patří Kolovratům. R. 1430 oblehli hrad husité. Hrad rychle chátral, již r. 1590 se uvádí jako pustý. Jeho funkci jako střediska panství převzal Liblín.

Zřícenina raně gotického hradu založeného ve 13. stol. jako královský hrad v místech hradiště Světlík. Od r. 1261 majetek Smila z Ronova. V 15. stol. rozšířen, často obléhán a dobyt. V 16. stol. byl za Trčků přestavěn. Po třicetileté válce opuštěn, po r. 1700 zříceninou.

Panské sídlo uváděné jako hrad nebo tvrz po sobě v dějinách nezanechalo jedinou stopu, neznáme ani jeho skutečné jméno. Archeologické nálezy určují jeho život do 14. - 15. století. Tvoří jej část čtvercové budovy o straně cca 8 metrů.

Barokní zámek postavil v l. 1737–39 Leopold A. Salm-Reifferscheid (arch. G. Costa). R. 1891 se stal majetkem rodu Thun-Hohensteinů, r. 1924 JUDr. J. A. Růžičky. R. 1948 byl zestátněn (domov důchodců). Od r. 1970 chátral. R. 2011 odkoupen spol. Via Tempora Nova o.s. a byla zahájena jeho rekonstrukce.

Chval z rodu Ronovců založil r.1277 vodní hrad Lipý. Po požáru r.1515 opraven v renesančním slohu. Za Kouniců r.1681 již pustý. R. 1820 zámek definitivně vyhořel. V 90. letech min. stol. zahájen archeologický průzkum a zbytky byly zakonzervovány.

Raně barokní zámek z 2. pol. 17. stol. na místě gotické tvrze ze 13. století, v 16. stol. renesančně přestavěné. V 1. polovině 18. století přestavěn vrcholně barokně, koncem století klasicistně. Po roce 1945 sloužil jako byty a sklad, koncem 70. let byl opuštěn a postupně se proměnil ve zříceninu.

Zbytky hradeb a příkopu hradu jehož zakladatelem je uváděn Drslav, prefekt plzeňský. Hrad vznikl koncem 12. stol. a počátkem 15. stol. byl již opuštěn. Původní hrad nebyl nejspíše kamenný, protože zbytky zdiva jsou mladšího původu.

Hrad založen kolem r. 1422 katolíkem Zikmundem z Vartenberka na ochranu panství před protějším Žižkovým Kalichem. V 1. pol. 16. stol. zůstal opuštěn.