Výsledky hledání míst

Zříceniny skalního hradu pánů z Dubé snad z konce 13. stol. Během 15. stol. byl několikrát dobýván. Od 16. stol. se uvádí jako pustý.

Zaniklý hrad byl založen někdy ve 13. – poč. 14. stol. Jako první majitel se uvádí pan Pešek z Válovic. Někdy kolem r. 1330 byl hrad jako sídlo loupeživého rytíře dobyt a pobořen. Dalšími majiteli byli Buškovičtí a v 17. stol. Chotkové, kteří byli posledními majiteli hradu.

Zřícenina hradu stojí na nalezišti jevišovické kultury (eneolit). R. 1289 predikátem Bočka a Kuny z Jevišovic. Hrad založen Bočkem v letech 1278-1288. Potomci zapojeni v husitském hnutí, r. 1421 hrad dobyt a zničen. Sezema poté vystavěl Starý zámek. R. 1448 hrad pustý.

Zaniklý hrádek z 14.–15. stol., patrně strážní místo nedaleké zemské cesty z Liberce na Frýdlant. Hrad částečně vytesán do skály. O majitelích prameny mlčí. Dle legendy zde býval loupežník, jenž byl zajat pány z Biberštejna po husitských válkách.

Zbytky gotického hradu. Založen patrně za Karla IV. jako šlechtický objekt. Poprvé zmiňován r. 1377. Zanikl zřejmě v době poděbradských válek. R. 1525 připomínán jako pustý. Výrazně poškozen při stavbě železniční tratě, která jím dnes prochází.

Zbytky gotického, patrně loveckého královského hrádku z poloviny 13. století založeného Václavem I. Již roku 1551 se uvádí jako zřícenina, kdy došlo k jeho skáze se však neví.

Hrad postaven zřejmě na konci 13. století, po několika desetiletích byl asi dobýván a osídlen byl možná až do 17. století. Pozornosti odborné i laické veřejnosti se těší až od devadesátých let 20. století. Z čtyřdílného (dvě předhradí, strážiště a jádro) zřejmě dřevěného sídla zůstaly pouze příkopy.

Na hraně kolmého skalnatého srázu tvoří hrádek pahorek přístupný ze 3 stran, lemovaný 10 m širokým příkopem zčásti ve skále. Z strana je chráněna skalními stěnami. Existoval ve 2. pol. 13. st. do 14. st. Na ploše je busta B. Smetany a F. Palackého.

Zbytky gotického hrádku zvaného Starý hrad založeného asi s městečkem v roce 1352. Jeho historie ovšem není jasná. Dochovány příkopy, zbytek hradby a suterén půlválcové věže.

Královský hrad byl založen kolem r. 1260. Přestavován r. 1547 a po požáru r. 1811. Po r. 1750 sloužil jako kasárna a ztratil tím ryzí středověký charakter. Nyní je na hradě knihovna s internetovou kavárnou, obřadní síň a dům s pečovatelskou službou.

Starší hrad neznámých majitelů dobyl r. 1421 Jan Žižka a přestavěl jej na opevněný opěrný bod husitů v kraji. Husitská posádka hrad ovládala ještě mnoho let po Žižkově smrti r. 1424. R. 1467 obležen poděbradským vojskem, zpustnul po roce 1471.

Zříceniny hradu postaveného v l. 1290–95 odpůrci vratislavského biskupa. Po r. 1296 předán biskupství. R. 1441 se hradu zmocnil dobrodruh Zikmund Rachna. Biskupské oddíly hrad oblehly a dobyly. Po r. 1505 byl pobořen. Dochován je fragment věže, zdi.

Gotický hrad z roku 1316. V druhé polovině 17. stol. opraven a poté částečně barokně přestavěn. V roce 1948 zestátněn, zrekonstruován a poté sem bylo umístěno muzeum motocyklů.

Hrad postaven nejspíš v l. 1427–30 Zikmundem z Vartemberka, naposledy zmíněn r. 1476. Za Salhausenů po r. 1515 opuštěn. Ještě r. 1639 dobyt a pobořen Švédy. Dochován zbytek obytné věže a obvodových hradeb.

Výšinné sídliště z doby bronzové (2000–800 př. n. l.) na ostrožně Kamenná věž. Místo bylo známé do poloviny 90. let 20. století jen jako místo zbytků vrcholně středověkého hrádku z 13. století, z něhož jsou dodnes patrné čtyři příčné valy lemované příkopy.