Výsledky hledání míst

Rozsáhlá zřícenina hradu založeného před rokem 1285 Jindřichem z Příbora a Hukvald. Zpustl po požáru v roce 1762. Mohutná věž dnes slouží jako rozhledna.

Nepatrné terénní pozůstatky zeměpanského dvorce, později biskupského hradu ze 13. stol. zaniklého před pol. 15. stol., ležící na mírně vyvýšeném místě u kostela sv. Václava.

Dnes zaniklý hrad Hungerberg postavený Slavkem a Borešem z Rýzmburka, držiteli Bochova, připomínanými r. 1349. V roce 1412 v rukou nepřátel Václava IV. ztratil na významu. Při dobývání Bochova vojsky krále Jiřího Poděbrad r. 1469 byl zničen.

Pozůstatky gotického hradu. Postaven r. 1341 na ochranu okolních vsí proti nebezpečí z Bavor. V 15. st. se zde usídlil loupežník Habart Maršík z Hrádku a přepadal odtud kupce na tzv. Zlaté stezce. V r. 1441 byl hrad obležen, poté zapálen a rozbořen.

Terénní náznaky hrádku z konce 13. století založeného rodem Hrutovců (později pánů ze Sovince). Přímé písemné zprávy o hradu nejsou dochovány. Po založení hradu Sovinec ztratil Mutkov svou základní funkci manského sídla a pravděpodobně ještě ve 14. století zanikl.

Zřícenina skalního hradu ze 13. – 14. stol., název Hynšta není původní. Písemné zprávy o lokalitě mlčí, arch. nálezy určují dobu působení hradu do 13. stol. Hynšta vznikla patrně spolu s dalšími skalními hrady (Klamorna atp.) za neznámých okolností.

Zaniklý hrad zmiňován v l. 1308-1453. Dříve mylně umisťován do prostor domu pánů z Lipé. Dnes se předpokládá, že stával v místech za farou na náměstí. Po zániku asi využit k hospodářským účelům, později zbourán. Dochovány možné artefakty ve zdivu stodoly. Místo čeká na řádný archeologický průzkum.

Zcela zaniklý hrad, který založil snad rod Schenků už v letech 1252-1259. Zcela nepochybně byl později sídlem místní větve pernštejnského rodu. Poprvé se ale jmenuje hrad v roce 1354 za pánů z Jakubova.Zcela zanikl nejpozději na počátku 16. století. Dnes je areál kompletně zastavěn rodinnými domy.

Hrádek plnil zřejmě funkci sídelní pro některého z nižších feudálů na Frýdecku. Dnes jsou na místě pouze pozůstatky středověkého opevnění, značně poškozené pozdější těžbou kamene. Z hradiska je dnes přírodní amfiteátr.

Janovický hrad postavil nejspíše Jan Janovský ve 2. pol. 13. stol. S různými přerušeními byl v majetku rodu pánů z Janovic do 17. stol. Poslední zbytky jádra hradu byly odstraněny počátkem 19. stol. při změně části plochy areálu hradu na hřbitov.

Zřícenina hradu, který vznikl někdy kolem roku 1315. Během husitských válek byl pravděpodobně pobořen a následně zpustl. K vidění jsou zbytky okrouhlé věže a pozůstatek hradby.

Zaniklý hrádek stával poblíž vsi Janůvka (zanikla v l. 1538–48). Hrádek beze zmínky v pramenech, snad postaven místním rodem ze Slušovic, odkud se již r. 1321 psal Vítek ze Slušovic. Pro více informací nutný archeologický průzkum. Na místě je znatelný val s příkopem, pozůstatky opevnění hrádku.

Pozůstatky hradu v prostoru kostela. Hradiště založil v l. 1003–04 kníže Jaromír, nebo spíše o 50 let později kníže Břetislav I. V 1. pol. 13. stol. zde byl patrně vybudován kamenný hrad. Poč. 14. stol. postaven kostel. R. 1349 svěřen augustiniánům-kanovníkům, s nimiž je spojován dnešní chrám.

Zřícenina hradu snad z poč. 14. stol.,o jehož historii a původu neexistují žádné písemné zprávy. Hrad se skládal ze dvou částí. Dodnes je zachované klenuté okno. Polohou, rozsahem a vybavením se hrad podobá spíše lovecké tvrzi.

Zřícenina hradu založeného v 1. pol. 14. stol. Jenecem z Janovic. V 16. stol. nazývaný zámkem. Na počátku 17. stol. již uváděn jako pustý. Zkázu dovršili Švédové roku 1641. Ve 20. stol. zřícenina sloužila jako obydlí chudině.