ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Hromnice
Zámecký statek založen v r. 1703 řádem cisterciáků. Nejznámějším vlastníkem byl kancléř Václav Kliment Metternich. Současný vlastník objekt koupil ve zcela zchátralém stavu. Po 3 letech náročné rekonstrukce se však podařilo tuto stavbu zrenovovat
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Kralovice
Barokní dvůr dal postavit v l. 1730–1734 cisterciácký klášter v Plasích dle arch. návrhu J. B. Santiniho. V l. 1927 a 1932 poškozen požárem, poté opraven. Po r. 1945 v majetku státu chátral. Po r. 1989 byla započata rekonstrukce, ale byla přerušena. Nový majitel v opravě nepokračuje a objekt chátrá.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Žihle
Barokní zámek byl původně tvrzí kterou r. 1543 založil Viktorin Šanovec a která byla r. 1639 vypleněna. Na jejím místě v l. 1710–16 nechal opat E. Tyttl postavit nový barokní dvůr. Stavitelem byl M.O. Kondel. Po r. 1989 dvůr vrácen rodině Brčkově.
ostatní - palác, dům, přestavěno, nepřístupno, Jihočeský kraj, Homole
Bývalý panský dvůr, jehož čtyři přízemní křídla obklopují prostorné čtvercové nádvoří. Má barokní podobu, starší renes. zdivo se snad zachovalo ve východním křídle (renesanční tvrz - Jindřich Častolár z Dlouhé Vsi v letech 1575-1579; zanikla při barokních přestavbách na panský dvůr). Nepřístupný.
Hrad ve městě Dvůr Králové vnáší mnoho otazníků. Předpokládá se, že stával jihovýchodně od kostela sv. Jana Křtitele a vznikl z knížecího dvorce při opevnění města. K jeho stoprocentní existenci chybí jak písemnosti, tak jasný archeologický nález.
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Lednice
Dvůr plaského kláštera jehož část, sloužící k ubytování opata, je někdy nazývána zámečkem. Byl postaven v letech 1752 - 1764 opatem Silvestrem Hetzerem a Fortunatem Hartmanem. V západní části dvora stojí obytný zámeček s kaplí sv. Floriána.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Uherčice
Dvůr s panským domem vznikl snad ve 2. polovině 17. století, kdy uherčické panství vlastnili Berchtoldové. Od poloviny 18. století zde fungoval teletník s byty panských úředníků. Po 2. světové válce byl dvůr přeměněn na vepřín. Dnes v soukromém vlastnictví.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Moravskoslezský kraj, Šilheřovice
Historický hospodářský dvůr Paseky z přelomu 17. a 18. stol. Založen správcem šilheřovického panství jezuitou P. Janem Jantoschem, po němž byla nazvána i nedaleká osada pro zaměstnance dvora Antošovice (Jantoschowitz). Po r. 1742 dvůr i s okolím připadl Prusku, v r. 1920 zpět Československu.
Památkově chráněný soubor mohutné patrové stodoly z pohledového režného zdiva s navazující ozdobnou ohradní zdí ze stejného materiálu. Obě stavby jsou součástí zachovalého panského dvora z konce 19. století.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Hluboká nad Vltavou
Hospodářský dvůr, postavený pány ze Schwarzenbergu v l. 1895- 98. Na místě původního dvora z r. 1550, vybudovaného Ondřejem Ugnadem ze Suneku. Díky členité architektuře nazýván "palácem pro dobytek". V době stavby nejmodernější v celém Rakousku-Uhersku a poté i ČSR. Soukromý, nepřístupný. Chov koní.
Zámek nechal na konci 17. stol. vybudovat Karel z Lichtenštejna jako dům vrchnostenského úředníka moravskokrumlovského panství. V r. 1835 byl panský dvůr zrušen a zámek se stal prostým obytným domem. Od r. 1948 sloužil jako kanceláře místního statku. Dnes bez využití.
V letech 1768-75 postavili loučtí premonstráti barokní zámek. R.1835 jej koupil baron Karel Emanuel. Koncem 19.st. byl klasicistně upraven. Ve 2. pol.20.století se zámek stal majetkem státu a silně zchátral.
Nepatrné reliéfní zbytky hrádku vzniklého snad na přelomu 13. a 14. století. V roce 1350 se po Dyjici píše Bohobud. Hrádek zanikl pravděpodobně po připojení Dyjice k telčskému panství, po němž ztratil smysl.