Výsledky hledání míst

Raně barokní zámek z poloviny 17. století, stojící na místě zbořeného středověkého hradu. Sochy a plastiky jsou od Jana Brokoffa, který míval na zámku svou sochařskou dílnu. Okolo zámku anglický park.

Původně gotická tvrz, v roce 1675 zničena požárem. V 2. polovině 19. století romanticky přestavěna na zámek v novogotickém stylu.

Červený Újezdec je uváděn roku 1323 jako součást majetku Zvíkova. Zámek postavili v letech 1554–72 Švamberkové. Později jej vlastnili Eggenberkové a Schwarzenberkové. Dnes je soukromým majetkem.

Slohově nevýrazná budova drobného zámku z 18. století až počátku století 19. Později využíván k šlechtitelským a obytným účelům, přičemž byl nevhodně upravován. K nepřístupnému objektu přiléhá park z 19. století s památnou borovicí Jeffreyovou.

Renesanční zámek, vzniklý v několika etapách v průběhu 16. a 17. století na jižním okraji poddanského městečka, v sousedství starého vrchnostenského dvora. Další úpravy v 18. a 19. století, do roku 1938 sídlo knížat Kinských. Od roku 1945 chátrá.

Původně pozdně středověká tvrz, přestavěná v pol. 17. století či nejpozději ve 2. pol. 18. stol. v barokní zámek, po r. 1810 přestavěn klasicistně, na břehu Zámeckého rybníku na okraji nejzápadnější moravské obce. Dvojkřídlá patrová budova s nárožní věžicí a mansardovou střechou. Soukromý majetek.

Rozsáhlý zámecký areál postavený na místě někdejšího hradu Vítkovců ze 13. stol. Rožmberkové začali s přestavbou na renesanční zámek. Následovaly barokní přestavby. Zachovalo se zde unikátní barokní divadlo.

Zámek v novogotickém stylu. Původní renesanční, barokně upravený zámek byl zničen požárem. Nynější dvouposchoďový zámek, stojící na jeho místě, nechal v 60. letech 19. století postavit Angel, rytíř Picchioni podle vlastního návrhu.

Barokní zámek byl postaven na konci 17.stol., před r. 1690 vyhořel, ale kolem r. 1702 byl znovu obnoven. Patrně za hraběte Karla Reye, který zámek koupil v r. 1826, byl poslední pokoj v severním křídle přestavěn na domácí kapli sv. Karla Boromejského

Zbytek renesančního zámku, postaveného v Čestíně snad na místě starší tvrze 1575–82 Adamem Slavatou z Chlumu. Od poč. 17. století bez residenční funkce (součást panství Kácov), v 19. stol. zbořena tři křídla. Majetek obce, většinou slouží jako byty.

V barokní zámek byla v l. 1731–1738 Josefem Antonínem Mayerem z Mayerswaldu přestavěna starší tvrz. V r. 1739 se jeho majitelem stal Amand Antonín Petřvaldský z Petřvaldu a přebudoval jej do dnešní podoby. V současnosti patří soukromým majitelům.

Barokní budova byla postavena jako letní sídlo opatů kláštera Hradisko r. 1762 opatem Pavlem Ferdinandem Václavíkem. Po zániku kláštera využívána jako fara. V interiéru mj. k vidění kachlová kamna z r. 1762 a renesanční kalich z r. 1625. R. 1785 a 1818 fara vyhořela. V l. 1973 a 1998 rekonstruována.

Zámeček postaven italským rodem Collalto v 17. stol. přestavbou původní lesovny. Dnes v majetku ZO Českého svazu ochránců přírody Kněžice, sídlí zde Chaloupky, středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě.

Obdélná přízemní budova zámku v jihozápadním křídle poplužního dvora s přilehlými hospodářskými objekty. Ze sedmdesátých let 18. století; nynější podoba z počátku druhé poloviny 19. století. Soukromý majetek - nepřístupný.

V barokní zámek byla v 18. stol. přestavěna tvrz z konce 13. stol. Dnes má zámek zrekonstruovaná sklepení a je zde stálá expozice pošumavských lidových řemesel. Zámek slouží i jako škola a pro výstavní a společenské akce.