Výsledky hledání míst

Židovský hřbitov v Květuši je z 18. století, dle nejstaršího dochovaného náhrobku z doby před rokem 1782. Poslední pohřeb na něm proběhl v roce 1929, jednalo se však o občana z Nadějkova, nikoliv z Květuše. Od války byl hřbitov devastován a pustl. Základní péče se dočkal až na konci 20. století.

Hřbitov založený jistebnickou židovskou náboženskou obcí někdy před rokem 1640. Na hřbitově se dochovala řada výjimečně cenných barokních náhrobků, nejstarší z nich je datován do roku 1692. V severozápadním rohu hřbitova se dochovala márnice s kamenným stolem, sloužícím k rituální očistě zemřelých.

Židovský hřbitov ve Veselici byl založen asi v polovině 18. stol. Leží na okraji lesa přibližně 0,5 km za obcí a je poměrně zachovalý. Kolem 250 náhrobků nese převážně české nápisy. Kromě hřbitova se dochoval také hrobnický dům.

Hřbitov založený zřejmě v první polovině 16. stol., sloužil zejména zpočátku jako spádový pro plzeňskou oblast. V průběhu 2. svět. války takřka celý zničen nacisty. Dochováno pouze kolem 20 náhrobků a zbytky ohradní zdi.

Židovský hřbitov stojí na jižním okraji města, na návrší nad řekou Nežárkou. Byl založen možná na počátku 15. století a v minulosti jej několikrát rozšiřovali. Stojí zde krásné barokní náhrobky.

Židovský hřbitov v Žatci byl založen v roce 1869, o jedenáct později zde měl obydlí hrobník a v roce 1902 stála márnice. Za války nacisté hřbitov téměř zničili a komunisté jej neudržovali.

Nevelký židovský hřbitov v polích jižně od vsi Rousínov byl založen patrně r. 1858, možná o čtvrt století dříve. Nejmladší čitelný náhrobek z 48 dochovaných pochází z r. 1928, plocha hřbitova byla zaplněna jen z jedné třetiny. Krov vstupní márnice se zřítil v polovině 90. let 20. stol.

Hřbitov pocházející zřejmě již ze 14. stol., písemně doložen od r. 1450. Jeden z nejstarších židovských hřbitovů na našem území. Za války zdevastován nacisty, po válce většina náhrobků rozkradena a rozebrána. Nyní zachováno jen 21 náhrobků či jejich fragmentů; nejstarší čitelný z r. 1600.

Terešovský židovský hřbitov byl založen u potoka asi 0,5 km východně od osady Bílá Skála, dnes části Terešova, nejspíše r. 1623. V r. 1768 byl rozšířen a ohrazen. Dnes se na opuštěném a zdevastovaném hřbitově nachází asi 300 náhrobků, vesměs povalených a zarostlých vegetací.

Židovský hřbitov založený r. 1642, později rozšířen. V období 2. světové války devastován, od r. 2002 postupně rekonstruován. Nyní obsahuje 162 náhrobků nebo jejich fragmentů, z nichž nejstarší čitelné pocházejí z poloviny 18. stol.

Židovský hřbitov v Ivanovicích na Hané pochází z přelomu 16.-17.stol. Na hřbitově byl hrob předků olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna. Hřbitov zanikl v r. 1940 stejně jako zdejší židovská obec. Dnes je ve špatném stavu.

Současný židovský hřbitov v Olomouci byl založen r. 1900 jako oddělená část Ústředního hřbitova v městské části Neředín a nahradil starší hřbitov z r. 1867, který byl umístěn v dnešních Smetanových sadech. Je volně přístupný v době otevření Ústředního hřbitova.

Židovský hřbitov založen v polovině 18. století, později rozšířen. Za druhé světové války zdevastován, po r. 2005 postupně zrevitalizován. Dochováno 241 náhrobků z let 1746-1937.

V pořadí druhý židovský hřbitov v Prostějově vznikl na počátku 19. století. Poslední pohřeb se konal r. 1908. Zničen nacisty v době 2. světové války, dnes park s pomníkem. Některé náhrobky umístěny v muzeu města.

Židovský hřbitov v Poběžovicích založen zřejmě koncem 16. stol., dnešní podobu získal po úpravách r. 1929. Za 2. svět. války zdevastován nacisty, následně dále chátral a přišel o většinu náhrobků. Teprve od r. 2006 postupně opravován. Zachováno kolem 50 náhrobků, z nichž nejstarší je z r. 1634.