Výsledky hledání míst

Drobný dřevěný kříž se sochou Ježíše Krista a stylizovanou stříškou ze skupiny sakrálních staveb Frýdek–Vršavec byl postaven někdy v polovině 19. století. Prošel rekonstrukcí v letech 1933 a 2003.

Dřevěný kříž s pozlacenou soškou ukřižovaného Ježíše Krista na křižovatce boční cesty z Janovic do Raškovic a na Krásnou. Vztyčen někdy mezi 30. a 70. léty 19. století.

Dřevíč je poprvé zmíněna v Kosmově kronice k r. 1002, ale nálezy z období neolitu, únětické, mohylové a knovízské kultury dokládají mnohem starší osídlení. Lokalitu opevnili i Keltové, kteří zde zřídili bránu s tzv. vlásenkovitým zakončením valu.

Barokní lovecký zámeček postavil poč. 18. stol. Josef V. Fürstenberg na místě myslivny z r. 1572. V 19. stol. přestavěn do dnešní podoby. R. 1929 jej od Fürstenbergů koupil stát, poté sloužil jako sídlo lesní správy a rekreační a školicí středisko. Od r. 1991 v majetku Karla Schwarzenberga.

Malá osada z 1. pol. 16.st. s původními roubenými chalupami, židovskými zděnými patrovými domy. Dům čp. 43 byl původně synagoga. Za vsí je židovský hřbitov z pol. 18.st.

Malý barokní zámeček postavila počátkem 18. stol. Veronika Přepyská z Rychmburka na místě bývalé tvrze zmiňované již r. 1365, kdy ji vlastnil Dythart z Řevnovic. Zámeček v r. 1825 vyhořel a nebyl obnoven.

Zámek byl postaven na místě pův. tvrze (1326). Renesančně přestavěn Karlem st. ze Žerotína v l. 1595-1617. Raně barokně upraven v l. 1649-60. R. 1897 prodán hraběnkou L. Skrbenskou obci, poté zde byla škola, skladiště či ústav pro mládež. Od r. 2002 v majetku obce, je zde muzeum a kulturní centrum.

Dřevouhelná vysoká pec Barbora založena hrabětem z Vrbna a Bruntálu r. 1805, v provozu v letech 1810-1874. Do r. 1951 v objektu provozována pila. Jediná plně zachovaná technická památka tohoto druhu ve střední Evropě. Dnes na nepřístupném soukromém pozemku.

Barokní, dvoukřídlý zámek byl přestavěn ze starší tvrze kolem r. 1700 hrabětem Františkem Mikulášem Morzinem. Zámek je nyní majetkem města Písku a je v něm zřízen domov důchodců.

Původní tvrz ze 14. století byla v 16. století přestavěna na renesanční zámek. V pol. 18. století byl zámek přestavěn barokně a roku 1875 regotizován. Dnes se zámek nachází v soukromém vlastnictví a je postupně opravován.

Zámek byl přestavěn ze starší vyhořelé tvrze v l. 1668–1674 stavitelem Antoniem de Maggi a sloužil jako obydlí vrchnostenských úředníků. Později zde byla umístěna škola a po jejím přestěhování do jiné budovy v roce 1982, je zámek téměř prázdný.

V renesanční zámek byl přestavěn původně gotický hrad v roce 1585 Kryštofem z Tiefenbachu. Později, v 18. stol., byl zámek upraven rodinou Trautmannsdorfů. Od konce stol, vlastnili zámek různé nadace, které nechaly zbořit dvě ze tří křídel zámku.

V r. 1353 je zmiňován Jindřich z Drnovic. Zřejmě již v té době zde existovala i tvrz, která je prvně zmíněna r. 1391. Do kdy byla tvrz panským sídlem, není známo. V r. 1820 již byla vedena jako sýpka. V r. 1887 byla přestavěna a sloužila jako byty. Od r. 1945 slouží obecní správě.

Jedno až dvoupatrový zámek vystavěný baronem Janem Mundym v letech 1866–1868 v centru obce. V letech 1899–1947 chudobinec. Dnes sídlo obecního úřadu a restaurace.

Od r. 1745 vlastnil Drnovice rod rytířů Piati. Ti si nechali postavit panský dvůr, skládající se ze zámku a statku. V r. 1811 jej získali Dubští z Třebomyslic, kteří sídlili na zámku v Lysicích a význam drnovického zámku upadl. Po 2. světové válce byl zestátněn a sloužil zemědělskému družstvu.