Výsledky hledání míst

Nevelký klasicistní zámek v rámci dvora vybudovaný ve 2. pol. 18. století rodem Křídlovských z Křídlovic nad levým břehem Lučiny. Po 2. světové válce zchátral ve správě JZD a po r. 1956 byl zatopen vodami Žermanické přehrady.

Zbytky gotického hradu z 2. pol. 13. st. Celou svou existenci patřil Valdštejnům. Rozkvět zažil ve 14.–15. st. díky okolní těžbě rud a zlata, poč. 16. st. přestal být využíván a r. 1543 je již pustý. Odkryta je část věže poškozené odstřelem.

Původní tvrz z konce 15. stol., přestavěna Vlčky na konci 16. stol. na renes. zámek. V 18. stol. barokně upraven a v pol. 19. stol. Mattencloity modernizován. V l. 1979–80 zdemolován a po r. 1998 i zbytek areálu.

Empírový zámek byl přestavěn ze starší tvrze počátkem 19. stol. rodem Mattencloitů. Od roku 1933 se uvádí jako honosná vila, která byla majetkem lékaře Vítězslava Chlumského. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a veřejnosti nepřístupný.

Zbytky po tvrzi ze 13. stol. Zachováno tvrziště na ploše 24 m x 33 m s příkopem a valem po celém obvodu. Příkop dosahuje místy hloubky přes 3 m a šířky až 20 m.

Zámek byl postaven v roce 1721 v barokním slohu. V současné době je zámek nově opraven a využíván jako ústav sociální péče pro mentálně postižené muže.

Masivní zděná hranolová zvonice v sousedství zřícenin minoritského kláštera. Ve zvonici visí 3 zvony – nejstarší byl z roku 1322, byl však přelit, další je z konce 15. století, nejmladší z roku 1593.

Ves a dvůr Dolnice je poprvé připomínána r. 1310, v dalších staletích byla v držení chebských měšťanských rodů. Nevýrazná obdélná patrová budova zámku byla postavena v 16. či 17. století. Dnes v soukromém vlastnictví, slouží k bytovým účelům.

Barokní zámek byl přestavěn ze starší tvrze na začátku 18. století, stejně jako zámecký park a kaple Panny Marie. Zámek, který byl roku 1904 téměř zničen požárem, je dnes v majetku obce a je veřejnosti nepřístupný.

Romantické zříceniny vodního mlýna postaveného před rokem 1515. Využívaný k pův. účelu byl do roku 1814, kdy se zde začala pálit kořalka. Od roku 1945 po odsunu německých obyvatel začal chátrat. Dnes šetrně rekonstruován.

Zámek vzniklý v barokním duchu před rokem 1650 za opata Jana Greifenfelse z Pilsenburka. Byl součásti dvora a sloužil k občasnému pobytu příslušníků velehradského cisterciáckého kláštera, do jehož majetku Domanín tehdy patřil. V roce 1883 jej převzal Katolický spolek arcidiecéze olomoucké. Dnes je sídlem obecního úřadu.

Stavebními úpravami zcela pozměněný a architektonicky nevýrazný zámek stojící v místě bývalého dvora založeného r. 1686 brněnským měšťanem Jiřím Ant. Kamenským. Nejvýznamnějšími majiteli byli Mitrovští z Nemyšle, kteří koupili zámek r. 1859 a vlastnili jej až do pozemkové reformy v letech 1923-1926.

Renesanční tvrz postavená r. 1584 Smilem Skuhrovským ze Skuhrova. Po r. 1601 využ. k hospodářským účelům. Poč. 19. stol. vyhořela, poté přest. klasicistně. Obdélná patrová stavba s mansardovou střechou, v JZ nároží stopy okrouhlé věžičky.

Správní a obytná budova vrchnostenského dvora benediktýnů z Rajhradu z r. 1720, označovaná jako zámeček. V letech 1947-1950 soukromý majetek rodu Halačků, poté od r. 1952 ve správě JZD, dnes opět v rukou původních vlastníků.

Zaniklé tvrziště na okraji terénní hrany nad Domašovem nad Bystřicí