Výsledky hledání míst

Stavba probíhala v letech 1925–28. Jeho zajímavostí je, že slouží jak silniční, tak i železniční dopravě. Zavedení železnice do města byl hlavní důvod ke stavbě mostu. Do té doby Křižíkova trať Tábor-Bechyně končila na levé straně Lužnice mimo město.

Zaniklá tvrz zemanů ze Želibořic blíže neznámé podoby, stojící původně někde v areálu dvora. Po r. 1680 úplně zbořena, dodnes se v jižním průčelí staré sýpky dochoval jen druhotně použitý pozdně gotický sedlový portál s reliéfy mužské a ženské hlavy.

Pozdně gotický hrad z 15. stol. na místě starších klášterních budov sloužil jako sídlo opata. Po konfiskaci získal hrad nový majitel Burian Trčka z Lípy. V druhé polovině 16. st. byl goticko-renesančně přestavěn.

Novorománská obdélná kaple, vystavěná roku 1896 rodinou Zemanů, nedaleko jejich statku na rozhraní Kopřivnice a Příboru. Obdélná stavba s trojúhelným štítem, fasáda členěna lisenami prolomená po stranách půlkruhově zakončenými okny, v průčelí dveře zajištěné mříží

Hlavní objekt bývalého svobodného dvora vzniklého vydělením z hukvaldského panství v r.1587. Jeho dějiny jsou spjaty s rodem Rašků, jež Zemanství vlastnil až do r.1880. Po r.1918 majetkem města. Dnes v soukromých rukou a chátrá.

Zemědělská škola v Táboře založena r. 1866, v letech 1900-1919 dokonce se statutem školy vysoké. Budova školy v novorenesančním a secesním slohu vybudována v letech 1902-1904 podle projektu Čeňka Křičky. Průčelí zdobeno ornamenty a reliéfy významných osobností. Objekt restaurován r. 2009.

Hospodářské zázemí někdejšího panství Točník tvořil velký původně zřejmě renesanční dvůr na západním okraji obce, k němuž v 18. století přibyla mohutná sýpka. Areál poznamenala socialistická zemědělská velkovýroba, v současné době je postupně opravován.

Zemědělský dvůr stojí u silnice na severním okraji vesnice. V současné zděné podobě zachycen na mapě stabilního katastru v roce 1837. Areál dvora se skládá z mohutného patrového obytného stavení, hospodářských objektů a stodoly. Obnovená lidově barokní štuková výzdoba fasád s datací 1853 a 2020.

V Sýrovicích stál od roku 1958 komunistický pracovní tábor sloužící k potrestání odpůrců bolševického režimu. Původně spadal pod soustavu táborů na Jáchymovsku a od roku 1963 byl samostatným zařízením. Zrušen byl v polovině roku 1968. Patřil mezi nejkrutější věznice své doby.

Chráněný (od r. 1987) rulový kaňon toku Divoké Orlice, který napříč protíná hřbet Orlických hor. Přírodní rezervace chrání balvanité řečiště, lesní porosty na svazích a louky v těsném okolí řeky. Dojem brány vytváří také silniční most.

Káznice z roku 1772. Postupně do ní byli přesunuti vězni z pevnosti Špilberk. V letech 1843–44 přestavěna dle projektu Josepha Seiferta. Za 2. sv. války ji využívalo gestapo, po roce 1948 zde byli vězněni političtí vězni. Věznice zrušena roku 1956. Poté depozitář archivu (do 2006), nyní ubytovna.

Objekt ve stylu severoněmecké gotiky z režného zdiva postaven dle plánů Josefa Hlávky stavitelem Čeňkem Gregorem v letech 1867-1875. Tvoří ho šest pavilonů s jedenácti trakty kolem obdélníkového nádvoří se zahradou. Součástí je kaple sv. Kříže v patře budovy s malbami A. Liebschera a A. Körbera.

Nejrozsáhlejší realizace Jiřího Krohy v jeho boleslavském období (1912–28) postavená v letech 1923–7. Funkcionalistický prostorový koncept obaluje futuristicko-expresivní dekor. Rekonstrukce v 90. letech 20. stol., zachována část vnitřního zařízení.

Hřebčín vybudovaný v roce 1902 navazuje na tradici chovu koní pro armádu, který v Písku probíhal od roku 1811. Architektonicky zajímavý, památkově chráněný komplex budov z režného zdiva se secesními detaily.

Novorenesanční budova Moravského zemského sněmu byla postavena v l. 1875–1876 dle návrhu architektů Antona Heffta a Roberta Raschky. Po vzniku ČSR r. 1918 zde sídlil Moravský zemský výbor. V 80. l. 20. stol. byla zrekonstruována (arch. Vladimír Palla). Od r. 1992 v budově sídlí Ústavní soud ČR.