Výsledky hledání míst

Dálniční most přes údolí Želivky u Píště, stavěn od r.1939, stavba přerušena v roce 1942 a obnovena po osvobození. V roce 1951 byl stavba opět přerušena. Dostavěn pod novým dálničním mostem v 70. letech 20. stol.

Rozhledna (16,35 m, 590 m n. m.) byla postavena v l. 2008-10 na návrší ,,Na hrbovatkách,, obcí Vojtěchov. Projekt vypracoval Milan Chvojka. Stavba s vysokým betonovým podkladem, obloženým žulovým kamenem, na kterém stojí ocelová konstrukce se 2 dřevěnými zastřešenými vyhlídkovými patry.

Původně barokní zámek založil před r. 1660 Jindřich Šlik. Kolem r. 1820 byl empírově upraven. V někdejší zámecké zahradě se zachovala zajímavá sala terrena a sýpky. Po r. 1989 byl zámek vrácen rodině Schliků.

Na místě starší tvrze byl r.1780 postaven pozdně barokní zámek. Průčelí je podélně rustikované s pravoúhlými okny. Uprostřed přízemí je portál s karyatidami dvou obrů nesoucích balkon.

Výrazné (až 3m hluboké) pozůstatky příkopů opevnění čtvercové pěchotní reduty o hraně cca 50m s dvojicí baterií z počátku třicetileté války na bývalé Zlaté stezce u Soumarského mostu.

Reliéfní zbytky tvrze zvané Volenov, asi z poslední třetiny 13. století, zanikla spolu se stejnojmennou vsí pravděpodobně již v první třetině století následujícího.

První zmínky o tvrzi pocházejí z roku 1387 a až do 15. století byli v držení rodu Frycků z Daliměřic. Po roce 1525 je je tvrz popisována jako pustá a je odprodána městu Mladá Boleslav.

Renesanční tvrz na návrší severozápadně od volfartického kostela. Snad na místě staršího sídla postavena kolem roku 1540. Panským sídlem do roku 1663, po roce 1945 zchátrala. Obnova soukromým majitelem po roce 1990.

Zřícenina hradu založeného v 1. polovině 13. století. Roku 1316 majitel Beneda z Volfštejna. Do roku 1460 je hrad v držení pánů jeho rodu, poté jej získal do majetku sousední hrad Třebel. Volfštejn ztratil význam roku 1470 za bojů Zelenohorské jednoty s vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Poté je pustý.

Původně renesanční tvrz, upravená barokně na zámek a dále v závěru 19. století (největší vrchol rozkvětu panství za manželů Chotkových, přestavba zámku a stavba kaple). Zámek s rozlehlým hospodářským dvorem a parkem, dochován v barokní úpravě. Vrácen původním majitelům a slouží charitě.

Dvojdílné hradiště o rozloze asi 3 ha vzniklo v 10. století př. n. l., využito v době halštatské i ve střední době hradištní. Na severní straně val dlouhý 80 m a vysoký až 8 m.

Zbytky tvrze jsou málo znatelné. Tvrz je známa též jako "Buršův hrad". Jsou částečně znatelné příkopy, valy a stará studna. Příkop byl přeměněn na malý rybníček. Tvrz je připomínána ve 14. století, jak majetek rytíře Valtíře a zpustla v 16. století.

Tvrz byla postavena v 1. pol. 14. stol. jako purkrabské sídlo na místě starší stavby. R. 1420 dobyta husity, od r. 1436 byla v zástavě Přibíka z Klenové. Od r. 1450 v majetku Jošta z Rožmberka. V 15. stol. stavebně rozšířena. Poč. 17. stol. sloužila jako sýpka. R. 1912 pobořena. Dnes je zde muzeum.

Pozdně gotický měšťanský dům z 2. pol. 15. století, renesančně přestavěný kolem r. 1600 a opravovaný v 18. století. Dnes Muzeum Šumavy.

Zachovalá budova dvoukřídlé tvrze (dnes č.p. 47) velmi málo známé historie a osudů, snad místo jednoho z původních sídel bezenských zemanů. Dochované klenuté místnosti dokazují pozdně gotický či renesanční původ, další úpravy v letech 1727 – 1776.