Výsledky hledání míst

Bývalý zámecký pivovar ze 60. let 16. století upravovaný především na začátku 18. století F. M. Kaňkou. Pivovar je rodištěm hudebního skladatele Bedřicha Smetany.

První zmínka o pivovaru je z r. 1550. Za třicetileté války byl vypálen Švédy, obnoven v barokním slohu v r. 1653. Výroba ukončena r. 1932. V 60.–90. l. 20. stol. využit na sklady a ubytování. Pivovarské sklepy jsou vytesány ve skále pod hradištěm.

Zámecký pivovar ve Šluknově fungoval v letech 1512–1977. Dosud stojí zchátralá sladovna, zbylé budovy směrem k zámku zanikly v 90. letech 20. století.

Pivovar byl postaven při frýdlantském hradu přibl. r. 1558. Ve 30. l. 20. stol. nechali Clam-Gallasové pivovar nákladně rozšířit. R. 1948 byl pivovar znárodněn a r. 1949 byl uzavřen. Od r. 2004 sloužil za sklad zeleniny. R. 2011 koupen Markem Vávrou, po rekonstrukci r. 2012 bude obnoven jeho provoz.

Jeden z poděbradských minerálních pramenů se nalézá v zámeckém příkopu u zámku. Pochází z roku 1907. Pojmenován Pramen knížete Arnošta Filipa Hohenlohe, lidově se nazývá Zámecký.

Zámecký rybník v Kopidlně je rybník na říčce Mrlině, jenž vznikl původně nejspíše kvůli ochraně zdejší vodní tvrze, zmiňované již k roku 1314, i když tehdy vypadal úplně jinak. Velkou úpravou pak prošel zejména v 16. a 18. století a poté v souvislosti s úpravou zámeckého parku koncem 19. století.

Zámecký skleník byl postaven v letech 1826–1829 architektem Josefem Hájkem v duchu pozdního klasicismu. Svému účelu sloužil až do německé okupace. V letech 1950–1953 byl upraven pro kulturní účely, k nimž slouží dodnes.

Výrazná hospodářská budova vznikla v poslední čtvrtině 17. století jihovýchodně od vlastního zámku. Dnes slouží obchodním účelům. V ose severního průčelí je umístěn sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého.

Zaniklý hrad. Pís. prameny se o hradu nezmiňují, k poznání historie hradu nezbytný archeologický výzkum. Není známé ani pův. jméno tohoto nevelkého jednodílného hradu.

Terénní pozůstatky hradu na Zámeckém vrchu pravděpodobně ze třináctého století, který stejně jako Rechenburk sloužil jako opora rodu Švábeniců při kolonizaci Trutnovska v 13. stol. Zanikl pravděpodobně s odchodem tohoto rodu z Trutnovska. Těleso hradu je rozděleno železnicí Jaroměř - Trutnov.

Zámecký zvěřinec zřídila majitelka Častolovic Franziska Diana Phipps Sternbergová v podobě tzv. petting farm se zaměřením na děti. Zvířata je tu možno i krmit nebo si je pohladit. Kromě výběhů tu jsou voliéry s vyřezávanými domečky nebo zámečky pro malá zvířátka. Přístupno celoročně.

Viniční usedlost na místě vinice Biskupky, doložené v 15. stol. Usedlost zde vznikla na počátku 17. stol., písemně doložena r. 1713. V 1. polovině 19. století přestavěna klasicistně. Dnes slouží jako obytná budova.

Zámek spolu s kostelem sv. Václava a Leopolda, vytváří jeden celek a je součástí areálu Národního hřebčína, který je od roku 2002 národní kulturní památkou. Starokladrubské koně, stáje i zámek jsou součástí prohlídkových okruhů.

Původní stavba měla věžovitou gotickou podobu z 15.st. Na zámek přestavěl Adam z Říčan v l.1550-51. V r.1561 renesanční přestavba. R.1682 barokní přestavba, vzhled s menšími úpravami stejný dodnes. Od r.1908 okresní muzeum, dnes regionální muzeum.

Zřícenina hradu. Zal. r. 1300, brzy připadl Janovi Lucemburskému a byl zast. pánům z Lipé. Po r. 1347 páni ze Smojna. R. 1355 dobyt pro loupežnictví (Jan Pancíř ze Smojna) vojsky Karla IV. V l. 1367–1574 v maj. Žampachů z Potštejna. R. 1540 zpustlý.