Výsledky hledání míst

Historická budova dnešního divadla Husa na provázku v Brně je zapsána zlatým písmem v novodobé historii kultury. Základ dnešního divadla je v Domě pánů z Fanalu z 18.století, stojícím na místě staršího měšťanského domu.

Městské divadlo v klasicistním stylu bylo postaveno r. 1822 (arch. Josef Gaube). R. 1923 bylo divadlo rozšířeno do Gebhardovy uličky. Od r. 1945 Divadlo K. H. Máchy. R. 1969 bylo divadlo v havarijním stavu uzavřeno. Roku 1979 se zřítila severní stěna jižního křídla. Rekonstrukce v l. 1989 - 1991.

Zámek z pol. 18. stol. dle návrhu Františka Antonína Grimma. Po 2. sv. válce účelově využíván pro školské potřeby. Od roku 2006 v soukromém vlastnictví.

Původně hrad z 13.století. V druhé půli 16. století přestaven na renesanční zámek. Za druhé světové války značně poškozen dělostřelbou. Po válce rekonstruován. Dnes je zde pamětní síň maltézského řádu.

Nejde o klasickou rozhlednu, ale soubor tří dřevěných vyhlídkových plošin umožňujících výhled do výběhu koní Převalského, části chovu pražské zoologické zahrady. Objekty jsou volně přístupné od jara 2021. Nejvyšší je na severní straně oplocení.

Zřícenina mohutného gotického hradu založeného Rožmberky v roce 1349 (ojediněle dochováno panovníkovo svolení ke stavbě). Hrad měl funkci vojenskou a správní. V 16. stol. hrad opuštěn a brzy propadl úplné zkáze.

Věžovitá tvrz s přistavěným podélným křídlem, obklopená rozsáhlým hospodářským dvorem. Poprvé doložena 1318, nákladná přestavba po 1560. Od 17. století hospodářské využití, dochována unikátní sušárna chmele z 19. století.

Budova divadla, která nese jméno po zdejším rodákovi, vynálezci bleskosvodu Prokopu Divišovi. Postavena byla v průběhu roku 1926. Divadlo bylo slavnostně otevřeno 5. 12. 1926 úspěšnou Tylovou Fidlovačkou.

Jedno z nejznámějších a přírodovědecky nejcennějších chráněných území Prahy. Je to skalnatá a hluboká soutěska Šáreckého potoka, která vznikla postupnou vodní erozí. Jedná se o nejstarší horniny, předprvohorního stáří, na území Prahy, jejichž stáří se odhaduje na 800 mil. let.

Brusírnu založil v roce 1868 mlynář ze Starého mlýna ve Velké Úpě Ignaz Dix. Sloužila k broušení dřeva na vlákninu pro papírny. Po roce 1905 zde začala výroba papíru a lepenky. Brusírna sloužila do roku 1965, poté zde sídlilo družstvo Mechanika.

Roubená stavba je ukázkou lidové architektury v Pojizeří. Původně svobodnická usedlost z roku 1716 v přízemí s velkou světnicí a černou kuchyní v patře výměnek. Součástí expozice stodola, spýchar a dřevěná vstupní brána.

Zámek byl vystavěn pravděpodobně v r. 1673 na místě starší tvrze pro Fr. Edmunda Putze a patrně v l. 1713–17 byl barokně přestavěn a rozšířen. V r. 1731 koupil zámek hrabě Hatzfeld a zavedl zde těžbu českých granátů. Dnes je v zámku dětský domov.

Barokní, klasicistně přestavěný zámek na místě starší tvrze, postaven nejpozději koncem 18. století. Zámek byl řadu let v majetku JZD, na počátku 21. století ve špatném stavu, dnes je opravován.

Terénní zbytky hradu poprvé zmíněného r. 1267 kdy patřil Boreši z Riesenburka. Hrad zanikl v době Václava II. Plocha hradu je dnes porostlá vysokými stromy. Zůstaly pouze rozsáhlé reliéfní zbytky a 18 m široké a 4-6 m hluboké příkopy.

Renesanční zámek byl postaven na přelomu 16. a 17. století Jáchymem Pivcem z Klinštejna a Hradčan. Zámek v roce 1985 vyhořel. V současné době patří soukromé firmě a je na prodej.