Výsledky hledání míst

Zámek postaven r. 1805 hrabětem Josefem Leopoldem Debefem v klasicisním slohu. V roce 1891 se majiteli zámku Karel a Marie Kirchbergerovi, jejichž rodině zámek patřil až do roku 1945.

Soubor tří památkově chráněných nekolika set letých dubů letních (Quercus robur) v blízkosti raškovické Adámkovy vily.

Albrecht Slavata z Chlumu přestavěl v l.1579-1605 gotickou tvrz na renesanční zámek. Přestavěný barokně v l.1721-31 a 1742. Čtyřkřídlý komplex, východní a západní křídlo s barokními fasádami, nádvoří s přízemními arkádami. Sídlo Městského úřadu a Městského muzea, místo konání společenských akcí.

Zhruba pětimetrová dřevěná vyhlídková věž byla nad Chrastavicemi vybudována na jaře 2012 jako součást česko-německého projektu „Vyhlídková místa na Domažlicko“. Je volně přístupná a doplněná o odpočívadlo s informační tabulí.

Tvrz ze 14. století, poprvé zmiňována roku 1356 jako majetek Nedvěda a jeho syna Drslava. V 15. století majetek Švamberků. Později byla přestavěna na hospodu.

Tvrz prvně doloženou k r. 1591 nechal vystavět Šalamoun Blekta z Útěchovic. Sídlo ztratilo svou funkci po r. 1714, kdy dvůr koupil Ludvík Josef Hartig a připojil jej k panství Vartenberskému. Památkově chráněnou částí areálu je pouze barokní brána se sochou sv. Linharta a erbem rodu Hartigů.

Zřícenina raně gotického hradu bergfritového typu z konce 13. st. Zakladatelem byl zřejmě Léva z Jankova. Hrad zpustl v 1. pol. 16. st. Zachována zůstala válcová věž, předhradí, příkopy, valy a zbytky hradeb.

Na zámek byla v 16. stol. Kalenici z Kalenic přestavěna starší tvrz. V roce 1711 se stal majetkem Schwarzenbergů, kteří jej v roce 1719 nechali barokně upravit. Od 19.12.1994 je zapsán v ochranném pásmu národního památkového úřadu.

Hradiště ve výrazně strategické poloze nad soutokem Vltavy a Chřešťovického potoka osídleno od doby bronzové až do vrcholného středověku. Zachoval se z něj pouze krátký úsek jednoho ze tří valů, chránících vstupní šíji z jihu a dvojice souběžných valů s příkopem, chránící západní svah ostrožny.

Chřibské vodopády se nalézají na konci klidného lesního údolí asi 1,5 km východně od města Chřibská. Jsou dvoustupňové a vede k nim z města žlutá značka (cca 1,5 km). Cesta údolím je vedena roklí po zbudovaných můstcích. Vodopády jsou působivé zejména při vyšším stavu vody.

Barokní zámek, původně tvrz z r. 1447. Kolem r. 1609 tvrz přestavěna na pravděpodobně renesanční zámek. Ten koupil r. 1764 ústav šlechtičen, který zámek v l. 1766–68 přestavěl na trojkřídlou pozdně barokní budovu. R. 1820 jižní křídlo vyhořelo.

Klášter s dětskou opatrovnou nechal v l. 1885-1889 postavit baron Egbert Belcredi k uctění památky své zesnulé manželky Christiany roz. hr. Nostitz-Rieneck. V l. 1950-1995 budova sloužila jako mateřská škola. Od r. 2003 je zde dětské Fyzioterapeutické a školící centrum.

Původně tvrz připomínaná roku 1561, přestavěná na zámek koncem 18.stol. v barokním stylu, podle návrhu architekta M.Grimma. Od roku 1864 majetkem brněnských biskupů, dnes ÚSP pro zrakově postižené.

Koncem 16. stol. (1567), za Hanuše Haugvice z Biskupic stávala v Chropyni tvrz. O deset let později mu císař Rudolf II. povolil stavbu nového sídla – hradu. Hrad nebyl nejspíše ani dostavěn, protože Haugvic krátce na to zemřel a hrad zpustl.

Dvoupatrový zámek postavený v roce 1615 na místě někdejší tvrze. Střecha věže ve tvaru osmibokého jehlanu pochází z roku 1892, kdy po požáru nahradila původní zastřešení.