Výsledky hledání míst

Radnice ve stylu tudorovské novogotiky nahradila v letech 1866–67 renesanční dřevěný radní dům, postavený někdy počátkem 15. století. Z něj se zachoval základní kámen a zvon z roku 1579. Dnešní radnice byla opravena roku 1985, dodnes zde sídlí městský úřad.

Jednopatrová renesanční budova, postavena kolem roku 1540. Po požáru ve 30. letech 17. století byla přestavěna do dnešní podoby. Tehdy zde byl i městský šenk a archiv. Jako radnice sloužila do 50. let 20. století, poté zde sídlila společnost Sokolovská uhelná. Ta budovu v roce 1995 zrekonstruovala.

Radnice je v její současné poloze je doložena konce 16. století. R. 1639 vyhořela při obsazení Rokycan Švédy. V r. 1784 započal plzeňský stavitel Antonín Barth přestavbu, která byla přerušena velkým požárem města. Současná klasicistní podoba budovy je od Ignáce Aloise Palliardiho z let 1803–08.

Renesanční radnice s věží byla postavena v 2. pol. 16. stol. Do 20. stol. byla sídlem městské samosprávy, do r. 1765 vč. hrdelního soudu, později zde byl městský archiv. Poničena požáry v l. 1806 a 1866. R. 1991 rekonstrukce. Dnes slouží jako obřadní síň a jako výstavní prostory, věž je vyhlídková.

Původně renesanční stavba byla obnovena po třicetileté válce. Současný vzhled pochází z 19. století, v 70. letech 20. století nevhodná úprava oken a odstranění vížky, opraveno roku 2010. Dnes bytový objekt v soukromém vlastnictví.

Budova městské správy ve slezské části souměstí Frýdek - Místek vzniklá postupnou výstavbou secesní (1902-3) a funkcionalistické (1930) části. Velká rekonstrukce v 90. letech 20. století.

Novodobá stavba radnice z r. 2003 nacházející se v Praze-Stodůlkách na Slunečním náměstí.

Budova radnice a městské spořitelny moravské části nynějšího dvojměstí z roku 1898. Po sloučení Místku s Frýdkem slouží jako škola.

Původní pozdně barokní radnice z r. 1795 byla nejprve přestavěna r. 1912. Východní věžovité třípodlažní křídlo vzniklo r. 1926, k dosažení symetrie objektu bylo téměř identické křídlo přistavěno r. 2002 i na západní straně. Před západním křídlem se nachází kamenná kašna z r. 1825.

Renesančně a raně barokně přestavěný obecní dům a sousední původně obytný objekt. Přestavěna 1762–3 dle projektu Josefa Schwanitzera, do Maiselovy ulice přístavba z roku 1908 od Matěje Blecha. Navazuje na sousední Vysokou synagogu.

Gotická radniční věž (80 m). Původní věž (postavena r. 1260) vyhořela r. 1444 a nová, samostatně stojící byla postavena v l. 1445-48 (stavitel Mikuláš ze Sedlešovic). R. 1854 vyměněn původní dřevěný ochoz z r. 1594 za litinový. Věž byla několikrát opravována, stejně tak i věžní báň nebo hodiny.

Čedičový vrch (399 m n.m.) je součástí Českého středohoří. Velká část západní strany byla odtěžena. R. 1992 byl prohlášen přírodní památkou (jednotlivé části již v l. 1966 a 1969 – čedičové sloupce a biologicky vzácná oblast jižních svahů). Od r. 1622 zdobí vrchol kopce kříž, současný je z r. 1992.

Areál bývalé tvrze s hosp. budovami panského dvora. Po skončení funkce tvrze jako rezidenčního sídla došlo po r. 1671 po přechodu do držení knížecího rodu Schwarzenbergů k raně barokní přeměně na hospodářský dvůr. Západně před dvorem je roubená stodola z 18. stol. K tomuto účelu slouží dodnes.

Zaniklá tvrz, která byla postavena patrně již koncem 13. stol., jak lze usoudit z archeologických nálezů. Osada Radonice je prvně zmiňována až r. 1397. Krátce po r. 1400 byla ves připojena k třeboňskému panství a tvrz někdy v té době zřejmě zanikla.

Radonická tvrz pocházela až z poloviny 16. století, vznikla buď za Hrzánů z Harasova nebo Jana Hada z Proseče, neboť první písemný doklad o ní pochází z r. 1587. Po připojení Radonic k vinořskému panství Czerninů r. 1675 tvrz ztratila svou funkci a beze stopy zanikla.