Výsledky hledání míst

Po tvrzi se dochoval především klenutý suterén v domě č.p.5. Prvním, kdo použil přídomek „z Hrádku“ byl v roce 1384 Heřman z Nečtin. Protože byla tvrz na zemské stezce, byla pravidelně v ohrožení. V 16.století je již tvrz pustá.

Reliéfní stopy hradu, jenž se výslovně uvádí v roce 1353, kdy byl v rukou Matěje z Hrádku. V roce 1490 se za Mikuláše z Hobzí uvádí jako pustý, ale někdy před rokem 1585, kdy jej vlastnil Arnošt Zahrádecký, bylo sídlo přestavěno a obnoveno. Zanikl patrně v třicetileté válce.

Zámek na místě panského sídla, připomínaného r. 1338 jako majetek pánů z Lipé. Jako zámek zmiňován r. 1534 za pánů z Nabdína. R. 1747 přestavěn na trojkřídlý barokní zámek. V l. 1936–85 zde byl domov důchodců, dnes ústav sociální péče.

Původně gotická tvrz, v roce 1675 zničena požárem. V 2. polovině 19. století romanticky přestavěna na zámek v novogotickém stylu.

Raně barokní zámek z poloviny 17. století, stojící na místě zbořeného středověkého hradu. Sochy a plastiky jsou od Jana Brokoffa, který míval na zámku svou sochařskou dílnu. Okolo zámku anglický park.

Prostý dřevěný červený kříž v chatové oblasti kolem říčky Romže, pochází z roku 1872. Jeho původ je obestřen tajemstvím. Předpokládá se však, že je mnohem staršího původu.

Červený most (90 m dlouhý, 25 m vysoký) je železničním viaduktem, postaveným v l. 1869–70 na tehdy nově budované trase Znojmo-Brno spol. Státní dráhy, pro kterou most postavila spol. Petr Senoruzzi&Togno. Most, postavený převážně z cihel, byl jednou z největších staveb svého druhu v Evropě.

Romantická představa hradu z počátku 21. století. Expozice obsahují vybavení regionálních interiérů 18. a 19. stol., historické dílny, gotickou knihovnu, rytířský sál, zbrojnici, pokoje v gotickém, barokním nebo klasicistním stylu.

Červený Újezdec je uváděn roku 1323 jako součást majetku Zvíkova. Zámek postavili v letech 1554–72 Švamberkové. Později jej vlastnili Eggenberkové a Schwarzenberkové. Dnes je soukromým majetkem.

Slohově nevýrazná budova drobného zámku z 18. století až počátku století 19. Později využíván k šlechtitelským a obytným účelům, přičemž byl nevhodně upravován. K nepřístupnému objektu přiléhá park z 19. století s památnou borovicí Jeffreyovou.

Věž pochází z 1 poloviny 14. století a vnější brána pochází z roku 1522.

Nemocniční komplex šesti pavilonů v novorenesančním stylu byl postaven podle plánů Karla Starka v l. 1898-1902. Zasloužil se o to Spolek pro zřízení a vydržování české dětské nemocnice a chorobince v Praze, vedený Bohdanem Neureutterem. Zbořen v souvislosti s výstavbou Nuselského mostu r. 1971.

Renesanční zámek, vzniklý v několika etapách v průběhu 16. a 17. století na jižním okraji poddanského městečka, v sousedství starého vrchnostenského dvora. Další úpravy v 18. a 19. století, do roku 1938 sídlo knížat Kinských. Od roku 1945 chátrá.

Česká Kamenice byla jako poddanské městečko vysazena v průběhu 14. století. Po staletích pomalého vývoje, přerušovaného zejména válkami, došlo k průmyslovému rozmachu v 19. a první polovině 20. století. MPZ chrání ráz zástavby ze 16.–20. století.

Funkcionalistická budova z let 1926–30 dle projektu Josefa Gočára poskytla prostory nižším stupňům českého školství v tehdy převážně německojazyčném Ústí nad Labem. I přes rekonstrukci, provedenou počátkem 90. let, se dochovala řada původních detailů, znovu instalován reliéf s malým znakem ČSR.