Výsledky hledání míst

Zbudován v letech 1660–1670 Janem Fridrichem z Trautmannsdorfu. Zámek často v dražbách kvůli rodinným dluhům. Hojné přístavby, na konci 19. století zřízen park. V roce 1945 odňat šlechticům z Jelení a předán do správy československého státu.

Zámek ve stylu saské renesance přestaven v r. 1611 Mikulášem Šicem z Drahenic ze starší tvrze Mladoty z Jimanic. V 1. čtvrtině 19. st. patřil rakouským císařům a po vzniku ČSR připadl státu. Zámek není znehodnocen žádnou pozdější přestavbou.

Terénní pozůstatky menšího hradu z 13. století – mohlo jít o kolonizační opěrný bod, či drobnější objekt z počátku éry stavby šlechtických sídel. Dodnes se zachovaly příkopy a valy.

Valy ve tvaru oblého trojúhelníku na vrcholu Červenka v severním cípu hradiště Hrazany. Patrně se jedná o jižní předsunuté opevnění hradu Ostromeč; dřívější doměnky směřující k tvrzišti či zbytcích obléhacího postavení se nepotvrdily.

V r. 1847 založen německými rytíři malý empírový zámek. V r. 1859 rytíři darovali zámek řádu redemptoristů, kteří budovu přestavěli na klášter. V letech 1860-1862 přistavěn kostel sv. Alfonse. V r. 1896 klášter rozšířen a zřízena střední škola. Později klášter zrušen. Dnes domov důchodců.

Architektonicky čistá pozdně klasicistní stavba byla postavena snad v polovině 19. století. Postavit ji nechal Josef Červenka, stavitel a starosta Strašnic, na památku své ženy Antonie, která zemřela v důsledku nákazy při ošetřování raněných za povstání 1848. Od roku 2012 je kulturní památkou.

Červenohorské sedlo je oblíbeným centrem turistiky a zimních sportů v Jeseníkách. Jedná se o důležitou dopravní spojnici Moravy se Slezskem a Polskem. Místem probíhá nejvýše položená silnice I. třídy v ČR - 1 013 m n.m..

Památkově hodnotný celek, důležitý architektonicky i urbanisticky. Zámeček postaven po roce 1791, kdy panství koupil Jan Chotek. Leží 1 km severně od Nových Dvorů vlevo od silnice do Záboří nad Labem a je v soukromém vlastnictví.

Renesanční letohrádek v sousedství zámku postavil Jetřich Jiří Berka r. 1583. Do 19. století sloužil k pobytům panstva, poté jako barvírna a hostinec. Od r. 1931 slouží muzejním účelům. Patrová budova s klenutými arkádami má dochovaná sgrafita.

Městský dům soukenické rodiny Tomaštíků z r. 1781. Červená barva omítky mu dala jméno Červený dům. Jednopatrová obdélná stavba v jižním rohu náměstí se šindelovou střechou a dřevěnou pavlačí. Dnes pobočka Městského muzea. Součást městské památkové zóny.

Zbořený dvůr se zámečkem na okraji obytné zástavby v Mladém, předměstské části Českých Budějovic. Známý pobytem následníka trůnu Ferdinanda d´Este, jenž tehdy velel budějovické 38. pěší brigádě. Brutálně zbořen. Na jeho místě nevkusná napodobenina jakéhosi zámečku. Nyní soukromý objekt, nepřístupný.

Renesanční letohrádek Rožmberků, v baroku několikrát rozšířený. První provedla Marie Arnoštka z Eggenbergu r.1672. Josef Adam Schwarzenberg v l.1748-49 rozšířil o salu terrenu. Po r. 1756 budováno jižní křídlo. Poslední úpravy po pol.19. stol.

Po tvrzi se dochoval především klenutý suterén v domě č.p.5. Prvním, kdo použil přídomek „z Hrádku“ byl v roce 1384 Heřman z Nečtin. Protože byla tvrz na zemské stezce, byla pravidelně v ohrožení. V 16.století je již tvrz pustá.

Reliéfní stopy hradu, jenž se výslovně uvádí v roce 1353, kdy byl v rukou Matěje z Hrádku. V roce 1490 se za Mikuláše z Hobzí uvádí jako pustý, ale někdy před rokem 1585, kdy jej vlastnil Arnošt Zahrádecký, bylo sídlo přestavěno a obnoveno. Zanikl patrně v třicetileté válce.

Zámek na místě panského sídla, připomínaného r. 1338 jako majetek pánů z Lipé. Jako zámek zmiňován r. 1534 za pánů z Nabdína. R. 1747 přestavěn na trojkřídlý barokní zámek. V l. 1936–85 zde byl domov důchodců, dnes ústav sociální péče.