Výsledky hledání míst

Po zaniklém strážním hrádku zbyly pouze terénní pozůstatky, zřícenina hamru (nedokonalé vysoké pece) ze 14. st. a asi 10 m vysoká tavební věž.

Zřícenina hradu z pol. 13. stol., založeného Řehořem z Litovic. Hrad goticky přestavěn v letech 1329–1343. V r. 1424 vypálen katolickými pány. R. 1448 dobyt a vypálen vojsky Jiřího z Poděbrad. Koncem 16. stol. opuštěn.

Sporé zbytky tvrze. V pramenech není uvedena, pouze v přídomku rodu z Orla a Dřele (1439-1480). Krátce poté opuštěna či vyhořela. Zříceniny zničeny hledači pokladů v 19. stol. Dochována zeď obytné stavby a terénní nerovnosti po ostatních stavbách.

Hrad byl poprvé zmíněn r. 1390. Drželi ho synové Dobrohosta z Ronšperka. Po r. 1459 se jeho majitelé střídali a hrad pustl. V 16. stol. byl již pustý. Je jedním z mála zaniklých sídlištních komplexů, jejichž součástí je i hrad. Zachovány jsou zbytky zdí.

Zřícenina raně gotického hradu z pol. 13. st. Hluboký příkop odděloval trojuhelníkové předhradí. Hrad zanikl na poč. či kolem poloviny 15. st. Dochovány jsou zbytky hradeb, brány, základy hradního paláce a příkop. Na hrad nevede žádná cesta.

Ve 13. stol. vystavěn hrad jednou z větví mocného rodu Ronovců, od té doby Berků z Dubé. Počátkem 14. stol. Berkové z Dubé dubský hrad opustili. Kdy hrad zanikl, nevíme. Prý ještě koncem 18. stol. byly jeho valy jasně patrné.

Hrad Dubno měl stávat v jižní části obce Dolní Dubňany a podle všeho představoval sídlo rodu pánů z Dubna. Zprávy o tomto rodu máme po celé 13. století. Osud sídla a zánik rodové linie nám však není znám.

Hrad ve městě Dvůr Králové vnáší mnoho otazníků. Předpokládá se, že stával jihovýchodně od kostela sv. Jana Křtitele a vznikl z knížecího dvorce při opevnění města. K jeho stoprocentní existenci chybí jak písemnosti, tak jasný archeologický nález.

Nepatrné reliéfní zbytky hrádku vzniklého snad na přelomu 13. a 14. století. V roce 1350 se po Dyjici píše Bohobud. Hrádek zanikl pravděpodobně po připojení Dyjice k telčskému panství, po němž ztratil smysl.

Hrad vznikl v 1. polovině 13. století. Dvě praskliny ve vnitřní ploše vedly k jeho opuštění. V 19. až 20. století hradní areál výrazně poškozen těžbou opuky.

Skromné zbytky kdysi nejmohutnějšího slezského hradu z 13. století postaveného biskupy na ochranu osad. Pobořen v r. 1467 biskupem Joštem. Romantické přestavba na počátku 20. stol. ztroskotala kvůli nedostatku financí

Prvním známým majitelem šlechtického hradu založeného na přelomu 13. a 14. st. byl Vilém z Egerberka. Stavba je ukázkou hradu s dvoupalácovou dispozicí. Dnes jsou zachovány zbytky příkopů, valů, hradeb, brány, paláců a hospodářských budov.

Hrad Engelsberg (Andělský hrad), zal. koncem 13. st. biskupem. Poč. 14. st. byl dobyt. Od 14. st.-poprvé název Sehradice. V 18. st.-Sehrad, Vala. Tetourové jej vlastnili již jako opuštěný. Dnes zbyly valy předhradí, malé zdivo, vyvýšenina z věže.

Zbytky skalního hradu z 1. poloviny 14. století postaveného pravěpodobně hejtmanem Nice Hokakerem. Při obležení byl prý silně poškozen, ale nebyl dobyl. Poslední zprávy jsou z roku 1457, kdy byl ještě obydlen.

Doba vzniku hradu není známa. Předpokládá se, že již ve 14. století stál. Malý šlechtický hrad měl díky rozložení skal a terénu dvě jádra. Zanikl pravděpodobně v době husitských válek. Dochovaly se valy a příkopy.