Výsledky hledání míst

Jedno ze sídel leníků (manů) frýdlantského panství vzniklo nejpozději v 15. století v tehdejším Windischendorfu (později Wünschendorfu), dnes Srbské. Jeho nejvýznamnějším majitelem byl Georg von Döbschitz (1551–1632). Od konce 17. století v přímém majetku Gallasů, dnešní podoba z počátku 19. stol.

Sídlo správy bavorovského panství bylo postaveno snad koncem rožmberské vlády (před rokem 1593) jako účelový objekt kolem dvora. Hlavní budova, obrácená do náměstí, získala svou podobu za Eggenbergů. Po roce 2007 areál důkladně obnoven, slouží kulturním potřebám města.

Dům v severovýchodním koutě toužimského náměstí nechal postavit správce panství Anton Steinbach z Kranichsteinu ve 40. letech 17. stol. Po roce 1665 prodán a rozdělen. Na sousední dům 53 byly po zboření Horní brány přeneseny hodiny a reliéfní erb.

Panský dům, někdy označovaný jako zámek, v centru obce ve svahu při silnici. Postaven v polovině 18. století; přestavován v roce 1793 a v letech 1801-1802. K areálu mimo vlastní budovu panského domu patří zděná stodola (jediný pozůstatek hospodářského zázemí) a zahrada s oplocením. Nyní penzion.

Bývalý šternberský honosný dům ze 17. století na území městské památkové zóny. V interiéru dochován klenutý mázhaus se síněmi, pobytovými místnostmi a komorami. Exteriér ze 17. století s dochovanými sgrafitovými psaníčky, se znaky a festony. Dnes restaurace a penzion.

Panský dům je patrová budova obdélného půdorysu pod valbovou střechou, postavená v 1. polovině 19. století. Stojí na severozápadní straně vsi a zámeckého areálu nedaleko ohradní zdi. Společně se zámkem a parkem je památkově chráněn od r. 1958.

Původně postaven jako lovecký zámeček. Z druhé poloviny 18. století (po roce 1764). V patře zámečku objeveny nástěnné malby. Součástí areálu mohutná panská stodola v těsném sousedství. Památkově chráněný.

Současný poplužní dvůr vznikl pravděpodobně na starších základech, nejpozději v 3. čtvrtině 18. století. V té době jej vlastnil rod Hohenemsů. V letech 1869-1918 byl dvůr s lihovarem majetkem monarchie. V r. 2010 dvůr zasáhl požár, po němž se části objeku zřítily.

Panský dvůr vznikl někdy v 16. století. Počátkem 17. století jej nechal Karel z Lichtenštejna rozšířit. Součásti dvora byl i mlýn. Poslední rozsáhlá přestavba proběhla koncem 18. století. V roce 1931 byl veškerý majetek Lichtenštejnům zabaven a přešel do vlastnictví státu.

Na přelomu 16. a 17. stol. se v Kunovicích uvádí zámek starobylého původu a při něm panský dvůr. Později se zámek stal součástí dvora. V průběhu 18. a 19. stol. byl komplex upravován. V r. 1994 prohlášen kulturní památkou. Po rekonstrukci v letech 2008–2011 slouží mimo jiné jako restaurace.

Panský dvůr vznikl v 17. století a po požáru v roce 1823 byl částečně přestavěn. Později zde byla poštovní sběrna, následně JZD. V 70. letech 20. století proběhla rekonstrukce po níž zde vznikla výstavní expozice a knihovna. V současnosti je komerčně využíván a probíhá postupná revitalizace.

Panský dvůr ve Vyšínku založil roku 1739 hrabě Filip Josef Kinský. Na vstupním portálu sýpky znak Kinských. V roce 1950 součást Státního statku Zlonice. Stavby na severní hranici dvora v osmdesátých letech zbořeny. Sýpka, stáje a stodola prohlášeny v roce 2003 kulturní památkou.

Barokní dům z 18.stol. vybudován na místě starší stavby, sloužící úředníkům panství Rychmburk. Dnes veden jako bytový dům, součást Městské památkové zóny, kult. památka.

Původní panský dvůr z I. poloviny 16. století od roku 1560 sloužil jako přepřahací stanice poštovní linky Vídeň - Praha (do jejího přeložení přes Jihlavu). Zachována místnost se sklípkovou klenbou a sgrafitovou výzdobou. Dnes sídlo stavební firmy.

Empírový dvůr vznikl ve 20. letech 19. století přestavbou staršího areálu. Je posledním pozůstatkem vsí Velké a Malé Korce, připomínaných ve 13. století a zaniklých pravděpodobně za třicetileté války.