Výsledky hledání míst

Původně dědičná štola vyražená od jižního úpatí Mědníku sloužila později vzhledem k minimální potřebě odvodňování přímo k těžbě rud, používaných především k výrobě modré a zelené skalice. Težba zastavena r. 1840. Veřejnosti zpřístupněna v l. 1910–14, r. 1994 a 2007. V současnosti není přístupná.

Prohlídková štola Starý Martin leží v krušnohorské stráni nad městem Krupka. Zpřístupňuje ukázku nejdelší žíly cínové rudy na našem území a způsobu její těžby. Vstupní objekt leží u silnice na Horní Krupku a horský hřeben. Od r. 2019 památka UNESCO.

Štola zlatonosného revíru v Kocourském žilném pásu ze 14. století. Délka chodeb 280 m, částečně zatopené. Přístupno pro veřejnost 200 m.

Dědičná štola v tzv. Horníčkově stráni, po pravé straně silnice vedoucí do Víru. Patrně již středověkého stáří, doložena v 17. století. Ve stráni nad štolou jsou pozůstatky zasutých úklonných šachtic středověkého stáří.

Štola Sv. Anna se nachází těsně u řeky Mže a je 2. zastavením naučné stezky „Středověké hornictví na stříbrsku“. Je to jedna z mála štol v okolí, která se dochovala v původní podobě. Délka chodby je asi 42 m, výška 1 m a šířka 0,5 m.

Další štola Centrálního stříbrského revíru se nachází těsně při pravém břehu řeky Mže. Má přímo raženou chodbu v délce asi 32 m. Výška chodby je 1,5 až 1,8 m, ale pozor šířka je okolo 0,5 m. Vstup do štoly je otevřený.

Štola, česky nazývaná Boží vůle, patří k nejdelším ve středověkém hornictví, její délka je 175 m. Leží při naučné stezce Středověké hornictví na stříbrsku.

Štola je hornickým dílem v Měděném vrchu, kde se cca od 10. stol. těžila měděná ruda. Nejpozději r. 1800 byla štola vytěžená. R. 2010 bylo založeno OS Historické rudné doly Mědník, usilující o zpřístupnění štoly, zapsání oblasti na seznam UNESCO atp. Ve štole objeveny vzácné stopy tzv. "krušení".

První zmínka o vsi z r. 1229, majetek opatovického kláštera. Mezi lety 1568-1577 Václav Plesl Heřmanský ze Sloupna postavil novou dvoupatrovou renesanční tvrz. V r. 1608 ji Jan Berka z Dubé spojil s panstvím Heřmanův Městec. Po r. 1658 se tvrz neuvádí. Zachovaly se původní sklepy pod budovou.

Kamenný kruh umístěný v krajině Kyjovska na konci Cesty českých panovníků 200 m směrem na Sobůlky. Kruh o průměru 24 metrů tvoří 16 menhirů z dubeneckého pískovce, v jehož středu se nachází kamenný stůl. Slavnostní dokončení 16. dubna 2025. Autor a investor Josef Kouřil s manželkou Zdenkou.

Dřevěná kaple, pod vrcholem Stožecké skály (Stožeckým hradem) v I. zóně Šumavského chráněného území, je ukázkou lidové řežbářské práce. Byla postavena v první polovině 19. století při prameni léčivé vody a obnovená v roce 1988.

Železniční most byl uveden do provozu r. 1899 společně s úsekem železniční trati Rakovník-Mladotice. Délka mostu je 105 m, půlkruhové oblouky mají rozpětí 12,5 m. Výška mostu je 25,7 m. Použité konstrukční řešení stavby je v Čechách poměrně vzácné.

Prokop Kern r.1800 přestavěl vrchnostenský dům na klasicistní zámek. R.1838 František Arnošt Harrach jnechal zvýšit o jedno poschodí. R.1935 J. Fišer zámek opravil a zase snížil o jedno poschodí. Od r.1945 až dones vlastní zámek obec Stračov.

Terénní pozůstatky středověké tvrze patřící v 16. stoletím Kraselovským z Kraselova, ve stejném století století zřejmě i zpustla. Nedaleko můžeme shlédnout také terénní proláklinu zvanou Soudná myť, kde se podle pověsti propadl zeman ze Strádala do země, když křivě přísahal.

Rozhledna Stradonka je postavena na valu pravěkého hradiště Stradonice, zvaného také Keltské valy, Na Šancích, Na Valech nebo též Na Hradbách. Slavnostní otevření proběhlo 18. 7. 2009. Název Stradonka pochází od názvu vsi Stradonice, která leží kousek pod rozhlednou. Rozhledna je volně přístupná.