Výsledky hledání míst

Opuštěný čtyřkřídlý renesanční zámek s okrouhlými věžemi v nárožích. Postaven poč. 17. st. snad na místě starší tvrze Hynkem Šarovcem. Poté patřil Miniattiům, olomouckým klariskám, Saint Genoisům a Liechtensteinům. Od r. 1936 patří městu Prostějov.

Zámek byl v první pol. 18. stol. přestavěn ze starší renesanční tvrze hrabětem Ferdinandem Morzinem. Dnes je zámek majetkem obce, je zčásti užíván k bydlení, a není veřejnosti přístupný.

Pozdně gotická dvoukřídlá tvrz je zmíněna r. 1535. Roku 1578 renesančně přestavěna (dochovány cenné renesanční prostory), po r. 1720 barokně rozšířena na čtyřkřídlý patrový zámek, další úpravy klasicistní. Ve 20. stol. získává zámek rodina Fischmannů. Po r. 1945 zkonfiskován, navrácen roku 2014.

Malý letní zámeček byl postaven v polovině 18. století řádem augustiniánů. Po roce 1911 adaptován pro účely obce. Kromě vstupního portálu již ničím nepřipomína zámecké sídlo.

Kdy tvrz nahrazena zámkem ani kdy byl v 18.st. přestavěn, nelze přesně zjistit. R.1820 přestavěn. Před r.1908 uvnitř zmodernizován. Z kaple se zachoval kamenný barokní portál. Fasáda zámku jednoduchá. Na straně do zahrady je balkón na sloupech.

Pozdně renesanční, vícekrát přestavovaný a doplňovaný panský dvůr s obytným stavením (tzv. zámečkem) v ose hlavního křídla. Založen v místě opuštěné vsi snad za Petra Voka z Rožmberka, od 18. století schwarzenberský. Adolf ze Schwarzenbergu zde r. 1850 založil rolnickou školu. Po zestátnění úpadek.

Zbytky hradu na výrazném břidlicovém hřebeni ve stejnojmenném k hradu přihrazeném městečku. V areálu bývalého hradu nyní zámek, klášter servitů a kostel.

V místech Podhůrského dvora staví Pernštejnové v 1/2 16.st. v daňčí oboře renesanční lovecký zámeček - Jägerhaus. Prodělal několik stavebních úprav, barokních, klasicistních i architektonicky devastujících z konce 20.stol. Dnes byl vrácen do klasicistní podoby a je nejstarším objektem obce Ráby.

V r. 1882 baron Richard Drasche z Wartinbergu nechává postavit lovecký zámeček v alpském stylu nedaleko vsi Ráby. V minulém století sloužil jako Ústav pro mentálně postižené. Sociálnímu ústavu byla postavena v r. 2000 v Rábech nová budova a dnes zámeček slouží jako Muzeum perníku a centrum pro děti.

Původní hrad loupeživého rytíře Friduše z Linavy. Často střídal majitele. Hanuš Haugvic z Biskupic jej po r. 1570 přestavěl na renesanční zámek. Následně rozšiřován.V 19. století, za Jana Mundyho, byla velká část zámku empírově upravena.

Zámeček postavený v roce 1908 staviteli Josefem a Václavem Páskovými. Zámeček nechala postavit rodina Lobkowiczů na skalním masívu dnes nazývaném Čertova kazatelna.

Lovecký zámeček ve svahu vrchu Radechov pochází z poloviny 19. století. Pobývali zde Valdštejnové i členové císařské rodiny.

Středověká tvrz zmiňovaná r. 1363 ve spojitosti se smrtí Mikuláše z Radenína, přestavěná začatkem 17. stol na renesanční zámek a rozšířena o nové křídlo. Zámek upraven empírově, průčelí upraveno v roce 1845 pseudorenesančně.

Zámek v roce 1597 nechal postavit Samuel Radešínský z Radešína. Dalším majitelem se v roce 1607 stal olomoucký biskup František z Ditrichštejna. Roku 1684 byla vyhloubena studna, zřízena domácí kaple a byly provedeny ještě další úpravy.

Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze (14. stol.) v 2. pol. 17. stol. Zámek vystřídal řadu majitelů, r. 1949 byl zestátněn a sloužil jako depozitář památkového ústavu. V 80. l. 20. stol. část. opraven. R. 2003 vrácen v restituci, prodán. Dnes je v majetku spol. Kavalen Beta a je postupně opravován.