Výsledky hledání míst

Zaniklá tvrz zemanů ze Želibořic blíže neznámé podoby, stojící původně někde v areálu dvora. Po r. 1680 úplně zbořena, dodnes se v jižním průčelí staré sýpky dochoval jen druhotně použitý pozdně gotický sedlový portál s reliéfy mužské a ženské hlavy.

Zmínky o tvrzi pánů ze Žeravic se objevují od konce 14. stol. Zřejmě za husitských válek byla tvrz opuštěna, protože v r. 1446 se uvádí jako pustá. Koncem 15. stol. držel Žeravice Jindřich z Kokor, který tvrz pravděpodobně obnovil. Po spojení Žeravic s Čekyní ztratila význam a zanikla.

První zmínka o tvrzi pochází z r. 1358. V té době byla rozšířena na nevelký hrádek Benešem z Weitmile. V 16. st. přestavěn na renesanční zámeček. Za třicetileté války dobyt Švédy a poničen. Postupně se změnil ve zříceninu.

Dnes je z tvrze nenápadná vilka, dříve zde stála tvrz obestavěna hospodářskými budovami. Později byla tvrz přestavěna na zámeček. Ten se r. 1918 přeměnil v dnešní vilku. Zachovala se hospodářská stavení, na S straně obvodové zdivo, sklepní prostory.

Pozůstatky tvrze a poplužního dvora z 15. stol. ve vsi poblíž Kolovče (Domažlice). Kromě chátrajících budov dvora různého stáří se zachovaly zbytky středověkého opevnění s nově opravenou nárožní baštou.

Starou tvrz v Žichově vlastnili pravděpodobně vladykové ze Žichova, příslušníci nižší šlechty. Písemně jsou zmíněni v letech 1239 až 1251, dále roku 1341 a 1358. Stud ze Žichova byl dokonce norimberským purkrabím. Můžeme se domnívat, že jim tvrz patřila spolu s vesnicí.

Starší žimutická tvrz pochází z 2. poloviny 13. století. V r. 1508 při prodeji vsi připomínána jako pustá. Z tvrze zachovány terénní náznaky. Tvrziště volně přístupné.

Mladší žimutická tvrz v areálu poplužního dvora vystavěna nejspíše na konci 16. století. Zachována pravděpodobně v objektu nynější dvoupatrové sýpky. Brána do dvora je jednou z nejstarších zachovaných stavebních součástí této památky.

První zmínka o Žíšově je z r. 1318. V 16. století gotická tvrz renesančně upravena. Od r. 1628 ji jezuité užívali jako letní rezidenci R. 1785 přeměněna na poddanské usedlosti. Statek do 50. let 20. stol., poté sídlo JZD. Dnes je soukromým majetkem.

Zaniklá okrouhlá tvrz obklopená vodním příkopem v Žiželicích stála v ohybu údolí říčky Hutné. Ačkoli stála pravděpodobně dříve, první zmínka o ní pochází z roku 1615. Roku 1623 je již uváděna jako pustá a dnes je tvrziště téměř zničeno koupalištěm a hřištěm.

Tvrz (původně majetek rodu pražských patricijů Velfloviců) prvně zmíněná r. 1314 v průběhu 17. stol chátrá. Poslední písemná zmínka z r. 1665, dnes beze stopy zaniklá.

Zaniklá tvrz postavená Rožmberky roku 1400 na skalnatém ostrohu u místa přívozu přes Vltavu. Zanikla za husitských válek již v první pol. 15. století při systematickém ničení rožmberských opěrných bodů na Vltavě.

Pozdně gotická tvrz. Na poč. 17. st. renesančně přestavěna a opevněna. Prostá čtyřkřídlá jednopatrová budova s pavlačemi. Na fasádách zbytky renesančních sgrafit. Ojedinělý areál doplňuje přehledná expozice malovaného nábytku v tvrzi.

Zachovalá pozdně gotická tvrz z neomítnutého lomového kamene. V nynější podobě byla vybudována na přelomu 15. a 16. století. Zachovány pozdně gotické stavební prvky. K tvrzi připojen statek ve stylu selského baroka. V soukromém majetku (rodu Tájků v r. 2018 patřila 300 let), veřejnosti nepřístupná.

Pozůstatky tvrze z 2. pol. 14. stol., zřejmě pobořena za husitských válek, poté obnovena a připojena k opočenskému panství. V roce 1620 uváděna jako pustá. Částečně zachovaný val na západní straně tvrziště.