Výsledky hledání míst

První zmínky o panském sídle jsou z 1. poloviny 16. stol. K přestavbě na zámek přibližně dnešního vzhledu došlo na přelomu 17. a 18. stol. V polovině 19. stol. byl zámek upraven do empírové podoby. Při zámku park s barokní oranžerií.

Telekomunikační stožár s vyhlídkovou plošinou Slabošovka (35 m, 624 m n. m.) byl postaven r. 2002. Rozhledna měla původně stát na nejvyšším vrchu Slepičích hor Kohout; stavba tam však nebyla povolena. Vlastníkem společnost T-mobile. Vyhlídková plošina je ve výšce 24 m.

První obecní pivovar byl v prostorách hradu zřízen v roce 1517. V letech 1862–64 zde byla vybudována sladovna, která sloužila do roku 1973. V letech 2000 – 2008 celková rekonstrukce, dnes kulturní centrum zaměřené na výtvarnou tvorbu pro děti.

Kamenný sloup, snad ze 17. století, připomíná jedno z jihlavských popravišť. Čtyřboký dřík má zkosené hrany, na přední straně hlavice je erbovní štítek s reliéfem „limpy“ - sladovnického nástroje, používaného k rozhrnování, přerovnávání a uhlazování vrstvy vyklíčeného sladu při jeho sušení.

Městečkem čili městysem je Vraný od r. 1513. Původní lehčí ohrazení zajišťovaly dvě brány. Dochovala se Východní, zv. Slánská s brankou pro pěší. Její renesanční podoba byla barokně upravena, do kartuše vložený znak pochází z 19. století. Rekonstrukce provedena v r. 2004.

Minerální pramen, který dal podle pověsti vzniknout městu Slaný. V 19. století byly v těchto místech založeny lázně, uzavřeny byly v roce 1938. Na jejich místě dnes stojí požární zbrojnice.

Barokní zámek byl postaven počátkem 18. stol. pravděpodobně Jiřím Antonínem Veleckým. R. 1751 se zámek stal majetkem kláštera ve Vranově. V r. 1814 byl zámek přestavěn na továrnu. A r. 1899 se zámek stal majetkem obce, byla v něm škola a gymnázium.

Novobarokní zámek z r. 1841 v současné podobě z let 1927-1930 na místě někdejšího opevněného dvora zbraslavského kláštera. Nyní v soukromém vlastnictví, bez zařízení a nepřístupný. Možnost pronájmu prostor i parku.

Dřevěná rozhledna Slatina byla nad stejnojmennou obcí na návrší Okrouhlík postavena v letech 2018-2019. Od kolaudace v únoru 2019 je volně přístupná veřejnosti.

Zámek navazující na renesanční tvrz, vybudovaný v roce 1602 Zikmundem Volfem rovněž v renesančním slohu. V roce 1633 jej získal Zikmundův bratr Fridrich Jankovský, majitel Bítova, jenž byl jeho hlavním rezidenčním sídlem. Od té doby zámek plnil spíše jen hospodářskou funkci statku. A rovněž po roce 1945 sloužil místnímu JZD.

Malý barokní zámek z 18. stol. vzniklý přestavbou tvrze. V roce 1775 vyhořel a poté byl prakticky znovu postaven za hraběte Josefa Malabaile z Canalu v pozdním barokním slohu. V roce 1910 jej koupila obec Slatina.

Slatinu poprvé připomíná zakládací listina litoměřické kapituly (1057). V 13. stol. nově vysazena, unikátně zachován půdorys okrouhlice s velkou návsí. VPZ chrání jak jej, tak celkový vzhled obce, dodnes určovaný především věncem stodol na obvodu.

Gotickou tvrz ze 14. století přestavěl Bohuslav Mazanec z Frymburka po r. 1561 na renesanční zámek. R.1732 Josef František ze Schönfeldu zámek barokně upravil. Auerspergové v 19. stol. upravili zámek neoslohově. R. 1945 zámek konfiskován Trauttmansdorfům .V l. 1950-52 zřízeno hippologické muzeum.

Gotické sklepení a renesanční budova tvrze v domě čp. 31 v areálu poplužního dvora. Tvrz pravděpodobně postavil Štěpán Weisbeck ze Slavětic zmiňovaný v letech 1371, 1385. Po r. 1600 ztratila tvrz svoji sídelní funkci, zaniká až v 19. stol.

Ocelodřevěná rozhledna na severním okraji hřebene Jestřebích hor vznikla v letech 2013-2014 z iniciativy s.p. Lesy ČR k podpoře turistiky v méně známé části horského pásma. Je čtyřpatrová, 22,5 m vysoká a celoročně volně přístupná.